Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 19.03. 2024
Dnes má svátek Josef
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Dobře zúročená pomoc

24. 12. 2022 | Vaše příběhy

Zazimoval jsem chatu a odjel domů do města. Tak zase na jaře, chatičko má milá. Doma jsem ale neměl stání. Snad že bylo dlouho ještě teplo, odjel jsem zpět do lesů. Ještě si užiji alespoň jeden pěkný víkend v lese, mezi přáteli. Možná najdu i nějakou hlívu na stromech, projdu se po lese a odpočinu si v té zelené kráse.

Cestou na chatu jsem se stavil u kamaráda pod kopcem. „Ty už jsi odjel domů? A já si myslel, že jsi ještě na chatě,“ divil se.        

„Kamaráde, už dva týdny jsem doma.“

„Dva? To určitě ne! Vždyť jsem tam ještě v sobotu viděl stoupat kouř z komína,“ tvrdil kamarád. „V sobotu? Ale kterou? Já už jsem dva týdny doma. Teplo mě ale vytáhlo zpět sem. A tak mě tu máš,“ řekl jsem. Kamarád ale trval na tom, že v sobotu jsem topil v peci. Že by zloději? Ti by si ale nepřitápěli. Vzali by, co by našli, a šli dál. Mohlo se ale stát, aby se kamarád, který zná mou chatu stejně jako já, mýlil? A tak jsem ho poprosil, aby se jel na chatu podívat se mnou. Nebyl by to kamarád, kdyby nesouhlasil.

„Pro jistotu vezmeme ještě kamarádku,“ řekl a přehodil si přes rameno popruh své myslivecké kulovnice. „Kdyby to byl někdo nevítaný, mohla by se nám hodit, holka jedna.“ Poplácal zkušeně tělo zbraně a usedl do mého auta na místo spolujezdce. Dojeli jsme k chatě. Okenice, které jsem před odjezdem domů zabednil, byly dokořán otevřené. Proužek dýmu stoupající z komína dával znát, že chata není opuštěná. Pro jistotu jsme zavolali policii. „Vyčkejte příjezdu hlídky a nevstupujte do budovy,“ poradili nám.

A tak jsem popojel mimo dohled nezvaných hostů a vypnul motor. Ani si nás nevšimli. Hlídka dorazila brzy. Dva ozbrojení policisté šli ke stavení a poučili nás, že bez jejich výzvy nemáme vstupovat na pozemek. Po chvíli pro nás jeden z nich přišel. V mé chatičce bylo příjemně vytopeno. Na pohovce seděli dva lidé. Ušpiněný muž a vedle něj žena svírající v náručí uzlíček. Jak jsem později zjistil, páreček neměl kam hlavu složit, a protože se partnerka bezdomovce chystala k porodu, uchýlili se do mé chaty. Tady se jim narodila dcera, s kterou teď tajně žili v mé chatě. Pár neměl kde bydlet a neměl ani peníze na ubytovnu. Navíc by je v ubytovně nejspíš rozdělili. „A my chceme žít spolu. Aby naše dcerka poznala oba rodiče,“ řekla nakonec žena.

V náručí se jí vrnělo mrně. Muž bez domova přišel o práci i o bydlení, a tak se o svou milou postaral poněkud svérázně. Rozhodl se, že tu přečkají zimu, a na jaro snad sežene práci, bydlení a rodina bude žít jako každá jiná. „Vy nepracujete?“ vmísil jsem se do vyšetřování. Muž měl jen občasné brigády. Z nich živil svou družku, sebe a všemožně zajišťoval potřeby pro dítě. Oba byli bezúhonní a dosud netrestáni. Teď jim za neoprávněné vniknutí do mé chaty hrozil trest.

V té době se mi právě narodil vnuk. Vzpomněl jsem si na malého chlapečka, který má vše. Úplnou rodinu, stravu, potřeby a dva šťastné rodiče. Tady je miminko, kterému hrozí, že možná přijde o tátu, bez veškerého zázemí. A ti dva se mají jen rádi. Nakonec jsem nedal souhlas se stíháním těch dvou. Dohodli jsme se, že pokud se mi budou vzorně starat o chatu, budou v ní uklízet, odklízet sníh, štípat dříví a muž mi pomůže s prací pro chlapy, můžou v mé chatě žít, dokud si nenajdou jiné bydlení, práci a bude se jim dařit lépe. Slíbili.

Našel jsem v nich dobré pomocníky. Dokonce jsem jim přivezl i pár drobností pro dítě. Paní mi vždy, když jsem přijel, navařila, napekla a ručně spíchla nové záclonky na okna. I dítěti zdejší prostředí svědčilo. Na jaře měl muž už novou práci. S bydlením to ale ještě nějakou dobu trvalo. A tak u mě na chatě strávili ještě léto, podzim a následující zimu. Zahrada dostala úplně jiný vzhled. Paní zde vysázela ozdobné květiny, muž mi pomohl zorat pozemek a tam, kde rostl dlouhé roky pouze plevel, rostly nyní ředkvičky, mrkev, kedlubny a další zelenina. Malá holčička na mé chatě začala poprvé běhat a řekla své první slovíčko.

Jen nerad jsem se s Romanem a Jarkou loučil. Přirostli mi k srdci. Využili svou šanci, pomohli mi a byli vděční. Dnes žijí jako úplně normální rodina v paneláku. Díky svému těžkému začátku si ohromně váží všeho, co mají a jejich malá holčička vyrůstá v lásce. Jsem rád, že jsem jim při jejich startu mohl pomoci.


Svehlava - čtenář
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Dobře zúročená pomoc:

Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
Dobře zúročená pomoc
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil


Moc pěkný příběhSmajlík Jste hodný člověkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
SmajlíkSmajlíkJste velmi dobrý muž, hodný člověk se srdcem na dlani. Já sama bych taky pomohla, nevím, zda stejně jako Vy, ale pomohla. Díky.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Klobouk dolů za odvahu ,ale rodince jste pomohl a to je moc dobřeSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles