Jak dopadla šéfova mise v Penzionu Pláně?

Další restaurací, kterou se šéf snažil napravit, byl penzion Pláně na Šumavě. Jak se to Zdeňkovi Pohlreichovi podařilo? Digestoř při inspekci po čase sice zmizela, ale došlo i k dalším zlepšením? „Bordel jak v tanku, ty jsi prostě nepoučitelný,“ komentuje šéf, když vstoupí do kuchyně.

Při diskusi s Jakubem se šéf dozví, co je jinak nového, a začne ochutnávat. „Jaké výtvory mi nabídnete a co je to žeroun, nebo myslíte žahour?“

Jak bude šéfovi chutnat a kolik hvězdiček nakonec restaurace dostane? Zlepšila se nálada a proč lituje Jakub, že do toho šel? A dojde i na debatu k digestoři i přiznání, že z natáčení manželka nadšená nebyla. Už se její nálada zlepšila?

Zdeněk po degustaci udělil Jakubovi a jeho rodině zaslouženou pochvalu, že jsou na dobré cestě. Jakub je vděčný za rady, ale to mu Zdeněk moc nevěří. „Nemaž mi med kolem huby, já vím, že tě seru, ale seru tě ve tvým vlastním zájmu.“

Nakonec Jakub dostane kulantní nabídku a vstupenku do kuchyně. Může si hvězdičku schovat, nelepit a mít ji jako připomínku toho, že je stále v čem se zlepšovat. „Nebylo to nic osobního a ty to víš,“ dodá šéf na rozloučenou.

Jakub na natáčení dnes vzpomíná: „Byl to zážitek, zkušenost. Ale nebudu lhát, že to bylo snadné. Dokonce bych řekl, že to mnohdy bylo nepříjemné. Šlo se až na dřeň. Ale šéf mi v mnohém otevřel oči, za což jsem mu vděčný. Někam se sunu, vnímám pořád jeho doporučení a díky za to.“

Šéf během natáčení dává mnohá doporučení. Jaká si Jakub vzal opravdu k srdci? „Jednu jedinou radu asi nemám. Ale bylo fajn, že zmínil, abych si našel čas na rodinu, že nemáme mít pořád otevřeno, že to stejně nikdo nečeká. Mám čas na rodinu, což je dobré. Na jídelním lístku mám míň jídel, vařím z čerstvých surovin a snažím se přizpůsobit menu lokalitě.“