Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Jak jsem získávala tituly

24. 04. 2021 | Vaše příběhy

Životní osud mě odvál z města. Jít žít na vesnici je šok. Buď si ten styl zamilujete, nebo utečete zpět. Já jsem zůstala, a tak můžu tento příběh vyprávět dál.

Vesnice, typická... starousedlíci ve svých stoletých staveních, domečky z éry minulého režimu, polorozpadlé, ale funkční JZD, náves s obecním úřadem, jeden obchod a na okraji rozkvétající novostavby.

Pár měsíců nikoho nepoznáváte, jestli si ale myslíte, že stejně tak jste pro ostatní anonymní i vy, tak na to zapomeňte, jak je to možné, netuším, ale o vás ví všichni aspoň něco. V hospodě, která zeje, mimo jednoho stolu u výčepu pro místní, prázdnotou, je tabu si přisednout. Tak poslušně sedíte o stůl dál a pošilháváte, jestli vás třeba nepozvou na panáka a nevezmou do party.

První měsíce tedy rozhodně ne, dokonce i hovory utichají, když přijdete. Ledy pomalu tají tak po třech až čtyřech měsících, záleží na vaší aktivitě návštěv. Dalším důležitým úkolem jsou nákupy. Není to tedy žádné terno, ale když sem tam zapomenete něco koupit v marketu ve městě, stejně sem musíte. Za pár měsíců s vámi prohodí řeč i prodavačka a pokud chcete komunikovat, zhruba každý týden se hovory protáhnou. Získáte dobrý zdroj informací a také začínáte mít možnost korekce informací o sobě. Pak ještě sem tam přinese nějaký dopis pošťačka, která si ráda popovídá a tak do půl roku máte zhruba přehled o vesnickém dění. A polehoučku začínáte do vesnice patřit. Je to dřina, ale jde to. Už nejste měšťák, už jste jejich, vesnický balík. Jasný znak získaného titulu je, když přestanete řešit, jestli se kvůli cestě do místního obchodu převlečete aspoň do džínů a tenisek. Vyrazit v teplácích a pantoflích do obchodu, to bych ve městě nezvládla, ale už to neřeším. Jde to pomalinku, ale stejně takhle dopadnete. Titul balík je váš.

A pak je tu ještě jedna možnost speciálního titulu, má zcela jiný ráz a získáte ho, navzdory specializaci, velmi rychle. Podmínkou je bydlení v místní bytovce.

Typická komunistická, i s původními obyvateli, tak dva tři byty. Pár bytů je přechodný azyl pro mladé rodiny, které někde v okolí staví a pak zde bydlí případy jako vy, životní osud je prostě odvál z města a tak nějak jsou rádi, že mají kde bydlet a někam zase zapadli. Celkem slušný mix. Ale jedno všechny spojuje. Nálepka bytovkář. Na vesnici jasná příslušnost. Ani starousedlík, ani jeho příbuzná naplavenina, ani zbohatlík z novostavby, prostě bytovkář, speciální případ.

Ale asi právě to nás tmelí dohromady. Tak, jak se pomaluje sžíváte s vesnicí, s bytovkou se sžijete hned. Klidně první den vás první soused zastaví a hned vyzpovídá, druhý den už pozve na panáka.

Když do toho jdete s čistým srdcem, upřímností a pohodou získáte vysněný klid. Není to každý den idylka, můžeme se hádat, drbat, jako všude, ale nakonec táhneme za jeden provaz. Když se něco rozbije, zazvoní se na souseda, když něco nefunguje, on se vždycky někdo najde, kdo to opraví. Najednou se domluví společný odvoz i svoz dětí, vzájemně si dovezeme nákup. Na zahradě před bytovkou máme ohniště, občas uděláme i úklidovou brigádu. Kdo chce, zapojí se. Vlastně jsme příkladné fungující společenství. Dneska se stále hovoří o úpadku obyčejné slušnosti, chybějící vzájemné pomoci, každý si hrabe na svém písečku,...tak u nás je to jinak.


Verafilipo - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Jak jsem získávala tituly:

Jak jsem získávala tituly
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
pěkný článečekSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pěkný článek.Smajlík
Vyrostla jsem v okresním městě,vdala jsem se do jiného,stejně velkého města.Zde jsme žili s manželem a dětmi v družstevním bytě,děti vyrostly,"vyletěly" z rodného hnízda a my s manželem zůstali sami.Rozhodli jsme se družstevní byt prodat a koupit domek na vesnici.Začátky nebyly jednoduché,ale dnes jsem ráda,že zde žiji a nazpět bych se už,přes různé výhody města, nevrátila.Zde mají k sobě lidé blíž.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
tak to máte štěstí Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Bytovky si mnohdy jsou podobné. Jen ve městě jsou větší a za ta léta se vyměnilo několik nájemníků. Postavili si domy, někteří odešli na věčnost. Tím se změnilo osazenstvo a již tolik o sobě nevíme,jako v době co jsem se sem stěhovala. Na vesnici je to jiné, už jen počtem lidí v bytovce. Zase si asi více pomůžete.
Obrázek uživatelky
profil
Pěkně napsané. Vyrostla jsem na vesnici a i když je to už hodně desítek let, co tam nebydlím, tak je na co vzpomínat. Na vesnici, zvláště takové malé, kde jsem vyrostla, si sousedi "vidí i do talíře" a každý o každém ví všechno, i když je to někdy přibarvené a někdy i nepravdivé. Když jsem po mnoha letech přijela vyřizovat zděděný kousek louky, tak jsem se dozvěděla, že jsem rozvedená. Zasmála jsem se tomu a dotyčnému pánovi řekla, že bych to asi měla vědět především já, ale že tomu tak není. Moc se divil, že to ví celá vesnice.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Kraslice