Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Když se utne švec

3. 04. 2010 | Vaše příběhy

Píše se mi velmi těžce, protože jsme nedávno pohřbili tatínka. Snad právě v době největšího zármutku se mi vybavují vzpomínky, kdesi hluboko zasunuté a většina z nich je pěkných. Ostatně tatínek nás všechny miloval a rozesmutnil nás pouze jedinkrát, svým odchodem, jak si vyžádal osud.

atínek se vyučil ševcem a tomuto povolání zůstal věrný celý aktivní život. Boty uměl udělat opravdu od a až po zet, i když později mnoho let pracoval jako kontrolor. A právě proto, že byl všeuměl, dokázal zachránit po dělnících mnoho zmetků.

Snad celá vesnice k nám chodila, aby opravil boty. Dokázal si s tím tak pohrát, že často vypadaly ještě lépe než ty původní, pochopitelně za „hubičku“. Tenkrát byla jiná doba a lidé z Valašska nebývali chamtiví, ale všichni si pomáhali.

Dokud tatínek mohl pracovat, vydržela mi obuv roky, vždycky jsem měla boty jako nové. A těch ušetřených financí…

Domácnost jsme měli ženskou, samozřejmě kromě tatínka, ale nepamatuji si, že by boty nakupoval někdo jiný. Znal dobře náš vkus a pochopitelně rozeznal kvalitní práci, takže nebyl důvod chodit po obchodech, marně shánět něco hezkého, když nám to měl kdo zařídit.

Dokonce i tu jedinou hrubku, kterou jsem vyrobila při přijímacích zkouškách na střední školu, měl tak trochu na svědomí právě on. Věčně jezdil třídit zboží určené do Ruska do slovenského Partizánského a já jsem byla natolik zpitomělá, že jsem napsala v diktátě partyzán s měkkým i, však jsem mu to z legrace často připomínala. Je to už tolik let, ale tuhle chybu si budu pamatovat, co mi bude paměť sloužit.

Moje mladší sestra byla vždy mnohem větší frajerka než já a v oblékání i česání šla vždy s módou, hlavně když začala chodit do práce. Dostala se do kolektivu žen, které na sebe dbaly, mnohdy až přespříliš.

Jednou přišla z práce, že potřebuje kozačky a tentokrát chce něco luxusního, ne jen praktické, ale musí přece honit parádu. Tatínek jí pouze řekl: „Jsou to tvoje peníze, tak ukaž, co umíš!“

Co si sestra prosadila, se stalo. Vítězoslavně se vrátila z nákupu, jaké si koupila krásné kozačky, na tu dobu byly drahé, vždyť jsme vydělávali něco málo přes tisíc korun. Rozbalila krabici, aby se pochlubila, jak výborně nakoupila a pochopitelně očekávala náš obdiv.

Vypadaly skutečně přepychově, obula si pravou botu, abychom mohli obdivovat, jen tatínek trochu zaraženě sáhl po té levé: „Dělali jsme je a vím, že mi jeden zmetek utekl!“

Držel v ruce právě tu jedinou vadnou botu, o které věděl, že je špatně ušitá, nešla opravit a v tom fofru v práci se stalo, co se občas stane každému, že ne pokaždé všechno uhlídáte.

Sestře se dostalo ponaučení: „Pokud si kupuješ boty, musíš vzít páru do rukou a pořádně zkontrolovat, nestačí vyzkoušet jen jednu.“

Od té doby si vždy při nákupu bot možná počínám jako podivín, ale beru do rukou obě a důkladně je prohlížím, ostatně jsem dcera vynikajícího ševce a nekupuji zajíce v pytli.

Nejkurioznější bylo, že reklamaci nekvalitní práce šel vyřizovat již tatínek. K tomu se již sestra jaksi neměla.

Později jsem se ptala otce, kolik dostane v práci pokuty. Jen mávl rukou: „To je v normě, všechno se prostě uhlídat nedá.“ Ani se nedivím, párkrát jsem za ním v dílně byla a viděla ho, jak kmitá kolem celého kruhu a zachraňuje, co se dá. A přitom stačil ještě pomáhat baličce, která nestíhala tempu.

Ono se říká, že za komunistů lidé neuměli pracovat a zašívali se, jenže ti, kteří pracovali u kruhu nebo pásu, tohle nepotvrdí. To jen ti nahoře mívali funkce, žádné výsledky za nimi nebyly vidět. Často jsem přemýšlela, co vlastně dělají, když pouze přenášejí kafíčko ze dveří do druhých. Tak na tohle obyčejný pracující lid čas neměl.

Co však bylo velmi nespravedlivé, dělníci brali mnohem vyšší platy, než třeba právě kontrolor, který nesl za jejich práci odpovědnost. Raději to nebudu přirovnávat k dnešku, kdy nejlépe placení jsou právě zákonodárci a nenesou za své patvary žádné postihy.

Milý tatínku, doufám jen, že se díváš, co tu píši, a usmíváš se společně se mnou, i když bych raději spustila vodopád slz.

 

Zdenka58 - čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
se hezky cte.....vzpominam
Obrázek uživatelky
profil
hezky napsané,také už jen na tatínka mohu vzpomínat
Obrázek uživatelky
profil
hezky jsi to napsala....mě tatínek už taky pár let chybíí....
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles