Moje zkušenosti s nemocnicí

Když mě začalo bolet břicho, nebrala jsem to nijak tragicky, bolesti se stupňovaly, ale já pořád věřila, že přejdou. Když jsem téměř po týdnu dostala v noci 40 horečku a hrozný křeče, na nic jsem už nečekala a volala záchranku. V nemocnici to šlo ráz na ráz, za 3 hodiny jsem byla na operačním stole.

Po operaci jsem byla týden na JIP, manželovi řekli (to se mi přiznal nedávno), že jsem nepřijela za 5 minut 12, ale 5 minut po 12. a když to zvládnu do rána, bude to dobré, ale že moc nadějí nedávají. Ale zvládla jsem to, ale nic moc si ze začátku nepamatuji, neboť jsem měla spoustu infuzí, léky od bolesti a na spaní, tak jsem dění kolem sebe moc nevnímala. 

Pak mě přeložili na oddělení. Opravdu, nebýt těch bolestí, tak to tam bylo jak v ráji, sestřičky mě chodily stále kontrolovat - lékaři se zajímali o můj zdravotní stav, vizita byla ráno taková oficiální i s panem primářem a odpoledne a pak ještě večer se přišel lékař se sestřičkou zeptat, jak se daří. Sestřičky ochotné - stále opakovaly - jak budete něco potřebovat, zvoňte. Pokud se mi přitížilo a řekla jsem to sestřičce, za chvíli už přišla s lékařem, který mi pomohl. Tak jsem tam prožila 14 dnů.

Jenže pak se můj zdravotní stav zhoršil a zjistili, že mám embolii, tak mě přeložili na internu. Napojili mě na telemetr, nesměla jsem vstávat. Na tomto oddělení za celých 12 dnů nebyla vizita, vždy jen ráno přišel pan doktor, bez nějakých záznamů o mé  léčbě, změřil mi tlak, zeptal se, jak se mám  a to bylo vše. Byla jsem na pokoji sama, tak nevím, jak to bylo jinde.  Sestra přišla jen když přinesla jídlo nebo léky.

Pokud mi bylo zle a sestra uznala za vhodné,  řekla to panu doktorovi a ten buď poslal injekci nebo nic, ale nikdy se nepřišel podívat.  Jednou jsem si dovolila zazvonit - zvonek vypnutý a nikdo nepřišel, tak jsem po hodině zvonila znovu. Naštěstí jsem chtěla jen odpojit večer infuzi, která už dokapala,  abych mohla spát, ale co kdyby to bylo něco horšího.

Takže v jedné nemocnici dvě oddělení a tak rozdílný přístup. Myslím, že je to ve vedení a hlavně v lidech.
Přeji vám všem pevné zdraví.

Autor:alenab