Na křížek

V létě má dvacetiletá neteř Veronika podstoupila po zánětu srdce náročnou výměnu srdeční chlopně a následnou léčbu širokospektrými antibiotiky. Poté musela dlouho užívat léky na ředění krve. Také se jí po operaci tvořila na plicích voda, kterou lékaři museli často odsávat. Trvalo dlouho, než se Veronika cítila zase dobře.

A samozřejmě po této operaci měla nárok na lázeňskou péči. Lázně se dávají i při menších operacích, toto byla náročná operace a neteř na ni měla samozřejmě nárok.

Čekala asi měsíc, když jí konečně volali z lázní. Určili jí termín nástupu do lázní na polovinu října. Neteř musela mít s sebou aktuální výsledky z testů na covid. Tehdy dokonce přemýšlela, že by se lázní nezúčastnila. Testy podstoupila už třikrát, jednou ambulantně, podruhé v první nemocnici, kde zánět srdce neodhalili, a potřetí v druhé nemocnici, kde ji opět operací vrátili do života. Nechat ovšem propadnout lázně, které by pomohly jejímu zdraví, by byla škoda. Nakonec si dodala odvahu a na testy se objednala. Sestra jí je poprvé platila, protože třikrát jí je dělali zdarma, poprvé dle příznaků a dvakrát v nemocnici, kde je dělali všem pacientům.

Den před nástupem do lázní ovšem neteři volali, že se lázně zavírají. Testy byly udělané, neteř sbalená, učitelé ze školy věděli, že neteř odjíždí do lázní a nebude se možná moci zúčastňovat online vyučování. Nezbývalo nic jiného, než informovat učitele, vybalit zavazadla a dál čekat, až zase z lázní zavolají, že může jet.

Uběhl měsíc a neteři opět volali z lázní. Nabídli jí termín nástupu na konec listopadu. To se neteři moc nezamlouvalo, zvláště když ji informovali, že si buď bude muset zaplatit nadstandardní pokoj, nebo zbývá jediné místo u plně hrazených pokojů, a to je s osmdesátiletou babičkou.

Neteř proti starým lidem nic nemá, má ale dvacet let. Neuměla si představit, že by pokoj sdílela s tak starou paní. Cena za nadstandardní pokoj byla ale vysoká. Snažila se vysvětlit, že je studentkou, její máma samoživitelkou a má ještě bratra. A nabídla, že na lázně klidně počká. Kdo by se také těšil do lázní na zimu? Ale odpovědí jí bylo, že musí do lázní nejpozději tři měsíce po operaci a v tomto termínu plně hrazený pokoj nebude k dispozici.

„A třeba s někým malinko mladším?“ zeptala se.

Kdepak, v lázních byli nekompromisní. Takto nemocných mladých pacientů je mizivé množství. Neteř musela nastoupit nyní, kdy je chladno, dny jsou krátké, pandemie stále trvá a veškeré kavárny, cukrárny a vše, co by mladý člověk rád navštívil, zavřeno.

Navíc její maminka musela platit další testy na covid-19. Lázeňský pobyt se tak vyšplhal pomalu k dvaceti tisícům.

Myslím, že už neplatí, že „lázně na křížek“ jsou zdarma…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10