Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 20.04. 2024
Dnes má svátek Marcela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Chytrá žena

Nakonec celkem šťastný životní příběh

11. 03. 2023 | Vaše příběhy

Po rozvodu jsem zůstal sám. Na dovolené jsem se seznámil s Dášou. Protože se jednalo jen o letní dovolenou do západních Čech, které jsou od mého bydliště poněkud vzdáleny, nic jsem našemu seznámení nepřisuzoval. Ano, stalo se, že jsme se už třetí den sblížili víc, než se asi hodí, já to ale bral jenom jako fyzickou potřebu a jistý druh úniku. Dáša se mnou ale i po mém návratu domů komunikovala dál. Nechtěl jsem být nezdvořilý, a tak jsem si s ní občas vyměnil mail nebo jsem jí zavolal. Neměl jsem s tím problém. 

Dáša se mi líbila, bydlela ale daleko. Já na Moravě mám svou živnost a nikdy bych za ženou do Čech neodešel. Dopadlo to ale tak, že Dáša nakonec odešla za mnou. Jednoho dne stála na prahu mého domu. Ano, v žertu jsem ji pozval, když se mi vyznávala ze svých citů. Nikterak jsem to ale nebral vážně. Kdo měl vědět, že se sbalí, spálí mosty doma v Čechách a nastěhuje se ke mně? Byl jsem nezadaný, dobře situovaný, a tak nebyl problém ji u sebe nechat žít. Měl jsem tak postaráno o domácnost a v posteli každodenní milenku. Od rozvodu jsem se nechtěl vázat k další ženě. Vyhovoval mi můj dosavadní život, kdy jsem mohl mít občas milenku, kterou si přivedu domů, a ona zase mou domácnost ráno opustí. S Dášou přišla pravidelnost. Vyhovovali jsme si ale v intimních věcech a Dáša mi pomáhala jak s domácností, tak s podnikáním. Nakonec jsem ji začal mít i rád.

Po dvou letech se u Dáši začaly projevovat podivné příznaky. Trpěla výbuchy hněvu, pláče a depresemi. Jakmile jsem vytáhl paty z domu, už mě bombardovala telefonáty, křičela do telefonu, nebo naopak jen plakala. Po mých návratech domů se jen chvěla a vyprávěla o sebevraždě. A to jsem jí byl po celou dobu věrný! A tak jsem ji přiměl k návštěvě lékaře. Dáša dostala antidepresiva od odborníka, její stav se ale nijak nelepšil. Nakonec se pro mě stala přítěží. Když mi začala vyčítat, že kvůli mně opustila již dospělé děti, rodiče a přátele v Čechách, poslal jsem ji tam zpátky. Jednoho dne se skutečně sebrala a tak, jak přijela, opustila můj dům. Z mého domu zmizela pravidelnost. Byl jsem zase sám na dům, na zahradu i na podnikání a začal si užívat s milenkami.  A nakonec mi to i vyhovovalo. Nikdo mi nevolal, nerušil mě svými výbuchy hněvu nebo pláče. Ano, jsem sobec, ale to mě naučil život.

Půl roku jsem si užíval život slaměného vdovce. Bylo mi kupodivu fajn. Až loni před Vánoci. Dáša mi najednou zavolala. Po několika měsících, kdy jsem o ní nevěděl, se ozvala s tím, že je psychicky už v pořádku a stýská se jí. Dokonce by se prý ráda ke mně vrátila. Váhal jsem. Ztratím možnost setkávat se s ostatními ženami, získám ale pečovatelku, kuchařku a jistotu. Nakonec, měl jsem ji ještě rád. A tak jsem jí dovolil, aby přijela. Dáša to stihla ještě na konci roku, snad abych si to nerozmyslel.

Zpočátku po svém návratu se snažila splnit mi každé přání. Pomáhala mi s domem, vařila, žehlila, uklízela, pekla a ani večer v ložnici jsem si nemohl stěžovat. Pak ale občas podléhala neobvyklým návalům pláče. Přepadalo mě podezření, že není dosud psychicky v pořádku. Dáša se ale dušovala, že je v naprosté pohodě. Občas sezobla nějakou pilulku, říkala tomu udržovací dávka, a zase bylo vše prosluněné sluncem. Léky, které občas brala, ji ovšem tlumily i jinak. Přestala mi plně vyhovovat i jako milenka. Co na tom, když si mimo ni najdu nějakou jinou paní, s kterou budu spokojen? Když se to nedozví, bude vše v pořádku.

Ženám se líbím. Jsem vysoký a říkají, že jsem citlivý, snad jim i rozumím. Navíc si mohu dovolit koupit jim nějaký dárek, vzít je na výlet nebo je jinak potěšit. A tak jsem si brzy našel paní, která byla sice vdaná, její muž byl ale dlouhodobě pracovně v cizině. Spolu jsme si intimně vyšli vstříc k oboustranné spokojenosti. Protože mé podnikání vyžaduje také různé cesty po okolí, Dáša nepojala podezření. Jel jsem prostě za klienty, tak jsem jí podával i návštěvy u své nové milé, Lenky. Lenka byla udržovaná, mladší než Dáša, inteligentní a velmi příjemná dáma. Rád jsem si s ní i povídal. Na rozdíl od obyčejné tuctové Dáši mě Lenka nastartovala a vyprovokovala ve mně skutečného gentlemana. Kupoval jsem jí květiny, zahrnoval ji drobnými dárky a občas ji pozval na výlet. Cítil jsem se s ní dobře. O dům a pozemky se zatím starala nic netušící Dáša.                      

Po půlroce setkávání s Lenkou se mi náhle porouchalo auto. Co si počít? Odvezl jsem ho do servisu. Mé podnikání ovšem vyžadovalo občasné jízdy. Dáša měla své malé auto, které téměř nevyužívala. Tvrdila, že při lécích, které bere, se bojí řídit. A tak mi svého plechového miláčka svěřila. Jezdil jsem za klienty i za Lenkou autem od Dáši. Po návratu mě už zase doma čekávala uplakaná a vyčítající hysterka. Čím víc Dáša podléhala svým psychickým pochodům, tím víc jsem navštěvoval Lenku a upouštěl páru v její náruči.

Krátce na to jsem měl naplánovaný krásný výlet se svou milenkou. Doma jsem se vymluvil, že budu dva dny mimo dům kvůli novým podnikatelským kontaktům, a Dáša mi to uvěřila. Sbalil jsem si nejnutnější a usedl za volant Dášina auta. To mé bylo stále v servisu. Oprava už byla hotová, neměl jsem ale čas si auto vyzvednout. Byl jsem už téměř u Lenčina domu, když jsem najednou ztratil nad autem moc. Bylo neovladatelné, brzdy, na které jsem šlapal ze všech sil, náhle vypověděly službu. Sjel jsem do příkopu a probral se na kraji pole. Naštěstí mimo natrženého obočí jsem nebyl nijak zraněný. Výlet se nekonal. Lenka to pochopila a měla strach o mé zdraví.

Následně bylo zjištěno, že s brzdami a autem celkově někdo manipuloval. A co víc, když jsem si vyzvedával v servisu svůj vůz, opravář mi také sdělil, že auto bylo poškozeno záměrně.

Dáša se nakonec přiznala. Tušila, že ji podvádím. Místo toho, aby to řešila jako jiné ženy, vše jsme si vyříkali a ona mě buď opustila, nebo by mi odpustila, tak se mi snažila zabránit v mých schůzkách i za cenu toho, že by mě zabila.

Následovala další Dášina cesta do Čech, tentokrát definitivní. Neříkám, že jsem bez viny. Ano, jsem hříšný muž, dnes už nedokážu žít s jednou ženou, vyhovuje mi má svoboda, ale řešit mé chování tím, že poškodím auto a třeba dopustím, aby druhý zemřel? To se mi zdálo příliš.

Už zase žiji svobodným životem. Mám milenky, své podnikání, svůj dům a ložnici, ve které už nikdy nezavládne pravidelnost a všednost. Dáša se vrátila tam, odkud přišla a dál navštěvuje svého psychiatra. Jsem rád, že to není už můj problém.


čtenář
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Nakonec celkem šťastný životní příběh:

Nakonec celkem šťastný životní příběh
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
I vy jeden hříšníku Smajlík !!!Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles