Nechci se vdávat

Já a můj partner už jsme spolu roky. Přiznávám, rozchodů za ty roky proběhlo několik, jsem horká hlava, ale vždycky jsme se pak usmířili. Ve vztahu jsme oba šťastní (aspoň doufám).

Už na střední škole se mě ze srandy spolužáci ptali: „Tak co, kdy bude svatba?“ Možná i proto se nechci vdávat. Tohle popichování mých bývalých spolužáků ale není rozhodně jediný důvod. Mám jich víc. Tak například moji rodiče jsou rozvedení a jejich manželství nebylo vůbec idylické. Rozvod se táhl a pro všechny byl nepříjemný. Nemám nic proti svatbám, jsem-li svatební host, ale nevěstou nebudu asi nikdy. Vím, nikdy neříkej nikdy, říká jedno známé rčení, proto to slůvko asi.

Nevím, zda je to jen můj pocit, ale připadá mi, že mnoho lidí, kteří se berou, ani neví, do čeho jdou. Co se týče dívek, chtějí si alespoň jednou v životě připadat jako princezny. Touží po tom, aby si oblékly krásné šaty a nechaly o sebe pečovat. Nevěsta totiž musí být vždy perfektně upravená, v den svatby je středem pozornosti. Před svatbou jde proto ke kadeřnici, kosmetičce, vizážistce, manikérce… Co se týče mužů, myslím si, že jejich touha po svatbě není tak silná. Mnohdy spíše chtějí splnit sen své dívce. Celkově je dnešní svatební obřad chápán spíše jako dobrá párty. Rodina a kamarádi se sejdou, hraje hudba, dobře se jí a pije. Někdy spolu ti dva lidé, kteří se berou, ještě ani nežijí. Třeba proto, že teprve až se vezmou, tak jim rodiče přispějí na společné bydlení. Nedávno mi kamarádka Maruška řekla: „Víš, myslím si, že dítě by se mělo narodit do manželství.“ Ale copak na tom v dnešní době opravdu záleží? Dítě je podle mého názoru silnější pouto než manželství.

Tímto svým příběhem a úvahou nechci nikomu rozmlouvat manželství. Je to osobní záležitost, do které by neměl nikdo nikomu mluvit. Já jsem rozhodnutá nevdávat se, ale mnozí lidé to zatím nerespektují. Tak například má kamarádka Petra, která už je asi pět let vdaná, mě docela vyvedla z míry, když se mě a mého partnera zeptala: „Nechcete se vzít? Tohle léto je takové nudné, žádné svatby…“  Musela jsem Petru zklamat, ale opravdu se s přítelem nebudeme toto léto brát, a pokud někdy ano, pak určitě ne proto, abychom Petře zpestřili nějakou tu letní sobotu.

Závěrem tohoto článku přeji všem nevěstám krásnou svatbu a spokojené manželství a všem ženám, které se nechtějí vdávat, vzkazuji: „Jste normální a nedejte se, šťastné můžete být vdané i svobodné.“

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10