Nevidomý

Jako poměrně pravidelně, vypravila jsem se na bazén a do sauny. Domluvila jsem se s kamarádem, že si do lázní, kam chodím, zajdeme společně. „Kdysi dávno jsem tam byl, ale už si to moc nepamatuji,“ řekl kamarád. „Není kam zabloudit. Jednoduše se setkáme v saunovém světě, který je po vstupu vlevo,“ řekla jsem mu.

Po vstupu jsem čekala, tak, jak jsme se domluvili, u infra sauny. Kamarád dlouho nešel. Když už jsem ho konečně zahlédla, byl zavěšen do mladé plavčice. Byla jsem překvapená. Slečna mého kamaráda držela v podpaží, jako by měl upadnout. Mávla jsem na něj. V tu chvíli se kamarád odtrhl od překvapené plavčice a dal se mým směrem. „Vy vidíte?“ zeptala se slečna. „A proč bych neviděl?“

Jak se ukázalo, kamarád, který má poměrně silné brýle na dálku, navíc se v prostředí nevyznal, vyhledal po vstupu pro jistotu plavčici, aby se zeptal, jak se přesně dostane k saunám. Přitom jí sdělil, že si „brýle zapomněl ve skříňce“. Sauny i bazén jsou v lázních, které navštěvují různě nemocní lidé. Plavčice si jeho tvrzení vyložila tak, že se jedná o brýle slepecké a kamarád nevidí. Aby v pořádku došel, rozhodla se ho doprovodit. Musela jsem se tomu „nevidomému“ zasmát. Slečně to ale k smíchu nepřišlo, a tak ho nenávistně probodávala pohledem, kdykoli se během návštěvy lázní objevil v jejím zorném poli.