Nebo prostě nemají ani nejmenší tušení, co se děje v jejich vlastním hnízdě? Kukaččí vajíčka nepochybně vypadají stejně přesvědčivě jako ta pravá. Jenže co mláďata? Ta ani trochu! Rychle vyrostou do obří podoby, která vůbec nepřipomíná oklamané rodiče. Jak je tedy možné, že ti si ničeho nevšimnou?

Ornitologové se donedávna domnívali, že „oběti“ se zatím nenaučily na takto ošemetnou situaci reagovat. Ale nyní naopak vychází najevo, že ponechat si v hnízdě cizí ptáče jim možná přináší nečekané výhody. Jak to tedy je? Je kukaččino chování skutečně dokonalý podfuk, nebo tajuplná evoluční hádanka? To odhalíte v dokumentu Kukačka: Vetřelec v hnízdě na Prima ZOOM.

Ve středu 10. 6. 21.00 Kukačka: Vetřelec v hnízdě

Kukačka je známá tím, že podstrkuje svá vejce do hnízd jiných ptáků. Před miliony let si hnízda stavěla, ale během vývoje ztratila schopnost vychovávat svá mláďata. Na své jarní cestě z Afriky do Evropy urazí 5 000 kilometrů. V jezerní oblasti na severu Německa si v té době ptáci stavějí hnízda, snášejí první vejce a kukačku odhánějí. Sledována byla hnízda rákosníků obecných. Kukačka vyhodí jedno z vajec v hnízdě a nahradí ho svým. 

Každá kukačka se specializuje na určitý druh ptáka a svá vejce přizpůsobuje barvou těm jejich. Občas rákosník vejce z hnízda dokonce vyhodí. Ze snůšky se jako první vyklube kukaččí mládě, které díky vrozenému instinktu ostatní vejce z hnízda vytlačí. Nevlastní rodiče kukačku trpělivě krmí, ta roste a za čas je větší než oni. V srpnu mládě kukačky odletí na jih. Vtisklo si do paměti podobu rákosníků i místa, kde si stavějí hnízda, což je pro její budoucnost zásadní. Na jaře se vrátí na stejné místo a cyklus se opakuje.  

V Africe žijí na savaně medozvěstky, které snášejí svá vejce do cizích hnízd v dutinách stromů a do hnízdních nor vlh. Její mládě se také vyklube jako první. Je obdařeno vražednou zbraní, zahnutým ostrým zobákem jako mají dravci. Zaútočí na ostatní holata a zabije je. Za dva týdny zahnutý zobák zmizí a z medozvěstky se stane mírné mládě.

Potravou medozvěstky je včelí vosk, jako jediný pták jej dokážou strávit. Zdejší obyvatelé ji mají rádi, protože je dovede k úlu divokých včel. Prospěch z toho má člověk, který získá plástve s medem, i medozvěstka, která dostane svůj podíl včelího vosku. Ve španělské části Pyrenejí žije v symbióze vrána s kukačkou chocholatou. Ta zjara přilétá z Afriky a snese vejce do vraního hnízda vysoko na stromě. Vyklubané mládě však není agresivní a roste spolu s mladými vránami. Křikem si však vyžaduje víc potravy a udržuje tak nevlastní vraní rodiče aktivní a neustále v pohybu.