Pěstování léčivých bylin na prodej

Pěstování na vlastním pozemku je práce pouze pro vytrvalé jedince, protože se byliny sbírají pravidelně každý den nebo obden. S pěstováním je třeba začít u jednoletých bylin brzy zjara. Velké zkušenosti mám s diviznou velkokvětou, slézem maurským a měsíčkem lékařským.

Divizna velkokvětá

 Je to dvouletá bylina, kdy se v květnu nebo začátkem června naseje semínko a vzešlé rostliny se ke konci léta zasadí na požadované stanoviště. Je to vysoká rostlina, když je urostlá je i široká, takže se sází tak 1 metr od sebe. Když je rok jako letos hodně deštivý, divizna vyroste hodně vysoko a musí mít oporu, protože vítr by jí vyvrátil nebo zlomil.

Divizna se hnojí pouze průmyslovými hnojivy  (v literatuře jsem se dočetla, že nesnáší hnůj, ale nikdy jsem to nezkoušela), a to superfosfátem (na květ) a cereritem nebo NPK na růst, vždycky se říká všeho s mírou jen tak pocukrovat, třeba i 2x.

Dobrá rostlina má i několik výhonů, na kterých každý den rozkvetou kvítka. Každý den se kvítka sbírají do košíku (ne do igelitek), jemně se trhají a nesmí se mačkat (ani v košíku). Sbírám je až kolem poledne, to už včelky sebraly pyl a neohrožují bodnutím. Žlutá barva k sobě láká černé broučky, kteří sice neškodí, ale doma sedí na okně a je to obtížné, proto sebraná kvítka vysypu ještě na zahradě v tenké vrstvě ve stínu na volný papír a broučci odletí. Nevýhodou sběru je výška rostliny, jednou jsem si musela vzít žebřík, měla snad 3 metry. Děti také není vhodné nechat trhat kvítka, protože jsou malé a ohnutím výhonu s kvítky se výhony vylomí a končí svoji vegetaci. Pokud maji děti už dva metry, tak je sbírat už těžko donutíme.

Divizna je obtížná na usušení. Nevěřte tomu, že se usuší i na slunci, asi u nás nesvítí to slunce tak  pořádně, mě na něm vždycky zhnědla, a to je špatné. Divizna se nejlépe suší umělým teplem ze sušičky.  Tam se usuší krásná žlutá. Všechny byliny se doporučuje sušit do 40 stupňů Celsia. Když je kvítků hodně a je velmi teplé počasí, tak se usuší i na půdě. Vždycky je nutné květy rozložit do tenké vrstvy a s mokrými vůbec nehýbat (sesýpat, prohrabovat). Suchá kvítka se uskladní v igelitovém sáčku.

I tady je v přírodě divizna s droboučkými kvítky, tak ta se nesbírá, měla jsem i diviznu bílou, ta je také nepřípustná.

Sléz Maurský

Sléz maurský má rád dobře vyhnojenou půdu, snáší hnůj i průmyslová hnojiva stejná jako divizna .Tato rostlina je jednoletá a rostliny se ze semene předpěstují, aby se v květnu vysázely na venkovní záhon. Sázím je v takových dvouřádcích (cca 30 cm)  a  rostliny sázím do sponu  cca 60 cm v jednom řádku a v druhém posunu výsadbu doprostřed mezery takové cik cak. Rostliny se hodně rozrostou a narostou i do výšky 2 metrů (při mokrém počasí je nutná opora) a je potřeba mít přístup z obou stran toho dvouřádku, tak pokud sázím rostlin víc, nechávám mezi dvojřádky širokou mezeru aspoň 70 cm. Sběr je časově náročný, tak je lépe začít s menším počtem sazenic, podle toho kolik času tomu chcete věnovat. (45 rostlin je pro 2 sběrače až dost).

Že se všechno okopává, to snad ani nemusím psát.

Ze slézu maurského se sbírají listy a květy. Zelené listy se suší rozložené a jsou suché až je suchý řapík (ta stopka), listy stejně zežloutnou, tak jich na začátku růstu hojně stříhám, je lépe vidět na květy.  Květy se sbírají každý den a kdo nemá rád nebo se bojí včel, tak ať to ani nezkouší pěstovat. Sléz včely milují a sběr přináší častá bodnutí od pracujících včel, které jsou (jak si dělám legraci) zákeřně schované v rozkvétajícím kvítku nebo pod ním. Při sběru vcházíte do včelího ráje, ale včely vás nenapadnou, protože na to nemají čas, jen pracují. Sléz se dobře suší tence rozprostřený na půdě. Suchý list i květ se musí balit do igelitových sáčků, protože navlhá. Jako každé byliny seberete náruč a usušíte hrstičku jako pírko. Pokud se kvítka pravidelně nesbírají, rostlina se stará o semena  a přestává kvést. Sléz kvete až do zámrzu.

Měsíček lékařský

Měsíček lékařský je jednoletá bylina a semena se vysévají přímo na záhon. Mohou se sít do řádků nebo do sponu 50x50, já seji do hnízd, ponechají se 3 rostliny. Porost je hustý a později nezarůstá plevelem. Musím zdůraznit, že pravý měsíček lékařský je jen ten oranžový bez barevných prostředků, jiné barvy jsou nepřípustné a nesbírají se. Měsíček má rád dobrou vyhnojenou půdu a přihnojuje se průmyslovými hnojivy již výše zmíněnými. Sbírá se celý květ, kterému se říká květ se zákrovem a ten zákrov schne dost obtížně, ale na dobré půdě tence rozložený uschne. Suchý se rovněž balí do igelitových pytlů.

Měsíček se sbírá dobře, sbírají se rozkvetlé květy, takže to stačí podle počasí  obden.

Nepříjemné  na měsíčku  je  lepkavost rostliny,  po sběru jsou tak zalepené ruce, že se musí umýt v teplé vodě mýdlem, proto to rodina nechce sbírat.

Další pěstované léčivé byliny

Šalvěj lékařská, meduňka lékařská, jsou to víceleté byliny, které se vysadí na záhon z předpěstovaných rostlin a před květem (který je nežádoucí),  se  sestříhnou na výšku cca 5 cm a keřík znovu obroste. Nedají moc práce, ale starší keříky těžko přezimují.

Zkoušela jsem i heřmánek lékařský, ale z asi 18 rostlin, u kterých jsem strávila 2x týdně 3 hodiny a výsledkem bylo 0,75 kg, tak to jsem si řekla, že se budu muset hodně nudit, abych tuto bylinu pěstovala, ale aspoň pěkně voněla.

Babimaja - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10