V době dávno minulé, když jsem chodila na základní školu, učili jsme se povinně ruský jazyk. Poté, co jsme se naučili azbuku, mi připadal jazyk docela jednoduchý. Slovíčka se učila dobře a gramatika také nebyla těžká. Docela mne to i bavilo. Asi v šesté třídě přišla paní (tehdy soudružka) učitelka s dopisy od dětí ze Sovětského svazu. Pár dopisů nám přečetla a ptala se, kdo by si chtěl dopisovat. Neváhala jsem a přihlásila se. Dostala jsem hned dva dopisy. Jedna dívka byla z Kyjeva a druhá až z Krasnojarsku.
Posílaly jsme si fotografie, psaly si o životě a škole, co děláme ve volných chvílích, co nás baví atd. K Vánocům jsme si poslaly balíčky se sladkostmi a různými drobnostmi. S Žánnou z Kyjeva jsem si psala asi dva roky. S Anželikou z Krasnojarsku jsem si psala hodně dlouho. Byly jsme stejně staré, takže i stejné životní události. Ve stejnou dobu jsme ukončily základní školu a šly na střední. Ona se chtěla stát letuškou. Moc jsem jí to přála a držela jí palce. Aby se do školy dostala. Nakonec jí to vyšlo. Studovala daleko od domova a tehdy jsme si moc nepsaly. Poslední její dopis jsem dostala, když létala jako letuška na jejich vnitrostátní lince. Plánovaly jsme si, že až někdy bude moci létat do Prahy, tak se setkáme. Bohužel na to nedošlo. Naše korespondence ustala.
Když jsem měla před maturitou, tak jsem s rodiči byla
na dovolené v Bulharsku. Neuhodnete, koho jsem tam potkala. Žánnu!
V den našeho odjezdu přijela skupina z Kyjeva. Byly to převážně dívky
mého věku a pár chlapců. Hned, jak jsem ji uviděla, mi byla povědomá. Nevěřila
jsem ale tomu, že by to mohla být ona. Nakonec za mnou přišla s tím, že se
určitě známe. Povídaly jsme si jen krátce, předaly si adresy a já odjížděla
domů. Po návratu jsme si opět začaly psát. Byly to ale tak dva dopisy za rok.
Poslala mi fotky ze svatby. Zvláštní, já jsem se také ten měsíc vdávala. Zhruba
za rok mi poslala fotku dcery, já jsem měla také v té době mimčo. Naše
osudy byly podobné.
Byly jsme spolu v kontaktu hodně dlouho, potom se odmlčela a už se nikdy neozvala. Když začala válka na Ukrajině, tak jsem si na ni vzpomněla. Kdepak asi žije a co její děti a manžel. Možná by bylo zajímavé se opět někde potkat. Byly jsme takové kamarádky na dálku a díky dopisům jsme se dozvěděly o životě v jiné zemi více, než ve škole.
ChytráŽena.cz
Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti
Léto - čas jahod
Proč vám natékají v létě nohy?
Borůvky - víte o nich všechno?














