Na výlet do Prahy jsme se s vnučkou Sárou moc těšily. Ona o něco více, já se skrytými obavami, zda zvládneme plánované výlety a pohyb po Praze s co nejmenšími výkyvy... Ještě se nestalo, že bych se v hlavním městě pohybovala jako „vedoucí skupiny“ a navíc s vlastním itinerářem. Naštěstí Sára vládne lépe technikou a já jsem zase více komunikativní.
Ani jednou se nám nestalo, že by nám někdo odmítl poskytnout radu na cestu anebo „kudy tudy“. V první části výletu jsme hlídaly fenku Broňu, prošly s ní parčíky, zašly na výlet na Vyšehrad. A v té druhé jsme procházely městem, kochaly se, navštívily vytipovaná místa apod.
Nemohly jsme vynechat Výstaviště, kde nás okouzlil Mořský svět. Vnučka si pořídila množství záběrů pro kamarádky i paní učitelku. Na pár chvil jsme se ocitly ve světě barev a zvláštních podmořských tvorů. Dokonce jsme našly dvojníky známých rybiček z pohádky Hledá se Nemo. Venku jsme pak obešly stánky a skončily u střelnice.
Na každé pouti v našem okolí se mi vždy podařilo
vystřelit růžičku, ale tady mi zbraň vysloveně nesedla. Vnučka
měla vyčíhnutou malou plyšovou Kuromi, ale štěstí nám
nepřálo. A když Sára „omylem“ trefila místo špejle hlavu
vysněného plyšáka, pan „střelmistr“ nám strčil do ruky
krabičku se slizem coby cenu útěchy a vypoklonkoval nás od
maringotky.
Procházka po Vyšehradě nás osvěžila, a když jsem přidala historku o Šemíkovi, řekla vnučka: „Tak sem se určitě podíváme i příště, koně já miluji.“ Kavárna Slavia nás přenesla do časů, kdy v ní sedávaly osobnosti naší kultury, politiky apod. Příjemné posezení, stačilo zavřít oči a už to kolem zase vřelo přátelskými debatami, nápady, plány...
Národní divadlo jsme obdivovaly zvenčí, určitě si vybereme nějaké představení a brzo si jej „vychutnáme“ i zevnitř. Jelikož vnučka vystupuje v muzikálu i v operách v Ostravských divadlech, neodpustila si poznámku: „Babí, možná jednou si sem přijdeš pro můj autogram,“ dodala se širokým úsměvem.
Z celého výletu si vnučka pořizovala krátká videa, která pak ve vlaku kompletovala. Muzeum iluzí nás přeneslo do světa fantazie a pohádek. Kouzlení s obrázky vnučku zaujalo a osvědčila se i jako malířka mobilovým světýlkem. Na co se ovšem nejvíce těšila, byl Pražský orloj a poté návštěva prodejny knih. Orloj jsme stihly přesně v poledne a právě tam probíhala i svatba. No a v království knih se Sára doslova zalykala blahem. Její oblíbené komiksy byly v češtině i angličtině. Dnes děti poměrně málo čtou, technika jim pomáhá najít si informace o čemkoliv a velmi rychle. Když našla knihu v angličtině jen s textem a bez obrázků, byla v sedmém nebi. Já také, protože chyběly obrázky, bude nutné více se zaobírat textem a procvičovat angličtinu, blesklo mi hlavou. Nezapomněly jsme posedět ve Výtopně, kde nám pití dovezl ke stolu vláček. Nakonec jsme se obě shodly na tom, že Praha je kouzelná, lze naplánovat návštěvy různých objektů, projít se místy, kudy kráčela historie, pozorovat parníky na Vltavě apod. Dostala jsem i ocenění: „Víš, babi, s tebou jsme toho stihly 3x tolik než co s mamkou, jsi babička-kouzelnice!“
Na zpáteční cestě vlakem zpět do HA nás sedělo v kupéčku 6. V jednu dobu mělo 5 „týpků“ ve věku 30 až 60+ v rukou mobily a se zaujetím s někým komunikovalo a jen jediná Sára byla začtená do papírové knížky /Manga/ a zasněně se usmívala. Inu, není to s tou nejmladší generací zase tak špatné, není-liž pravda?! Včera mě vnučka zaskočila dotazem: „Babičko, myslíš, že bys zvládla se mnou další výlet do Prahy před Vánoci, ráda bych opět navštívila známá pražská zákoutí.“ Jen jsem kývla hlavou a dala palec nahoru!
ChytráŽena.cz
Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu
Školní rok a školní prázdniny v roce 2025/2026
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Květina Vánoc - Vánoční hvězda












