Předtucha

Nikdy jsem nechtěla věřit tomu, že skutečně může kdokoliv z nás zažít na vlastní kůži  předtuchu, která se vyplní. Stalo se. Odehrálo se to před mnoha lety, kdy jsem chodila do 9. třídy a jeli jsme na školní výlet na Šumavu. Bylo to dokonce na dva dny. Viděli jsme Černé i Čertovo jezero, v době, kdy bylo plno zpráv v televizi, že se objevily na dně Černého jezera nacistické spisy – později vyšlo najevo, že to nebyla pravda.

Přenocování bylo ve stanovém táboře v Nýrsku. Ve stanech jsme byly čtyři děvčata. K večeru, když jsme si s děvčaty vyprávěly zážitky z celého dne, mi náhle vyhrkly slzy, které propukly ve velký pláč. Netušila jsem, co se stalo, jenom pořád opakovala: „Doma se něco přihodilo a já nevím co“. Kamarádky mě utěšovaly, že to není pravda, je to jenom špatná nálada. Do rána mě to trápilo. Byl před nám druhý den výletu, kdy se mi podařilo na tuto skutečnost trochu zapomenout. Přesto to ve mně zůstalo.

Po návratu do místa školy jsme přijeli pozdě, kdy už nám do našich vesnic nejel žádný autobus. Bylo nás více z okolních vesnic. Tehdy se to řešilo tak, že pro nás přijel traktor, který nás rozvážel po domovech. Když jsme projížděli jednou vesnicí, jmenovala se Kojkovice, sedělo nás na traktoru více, než mělo. V této vesnice zrovna stál u pojízdné prodejny příslušník Lidových milicí, který vzal motorku a vydal se za námi. Řidič pochopil, že nemůžeme všichni zůstat na sedadlech traktoru, bylo by to proti předpisům a tak tam nechal sedět pouze dvě děvčata, což bylo přípustné. My ostatní jsme šli pěšky a traktor jel kus před námi. Onen příslušník LM ho předjel, vytáhl služební pistoli a řidiči nakázal, ať jde dva kroky od něho. Samozřejmě, že zneužil svoji pravomoc. Přítomná děvčata se začala velice bát. Když však onen „soudruh“ viděl, že se my ostatní přibližujeme, tak řidiči pohrozil, že si to s ním ještě vyřídí a odjel. Dodnes tuto historku mám v sobě. Po několika letech se tento pán přistěhoval do vesnice, kde bydleli moji rodiče a jednoho dne se mě zeptal: „Pamatuješ si, jak jsem vás zastavil na tom traktoru?“ Nezmohla jsem se na žádnou odpověď a myslela si své. Konečně jsem doma otevřela dveře a najednou spatřila, jak matka leží na posteli a má těžké zranění na ruce. Okamžitě mi došlo, že to byla právě ta předtucha, která mě varovala, co se doma mohlo přihodit. Její těžké zranění bylo zahaleno tajemnem, nikdy nám neřekla, co se vlastně stalo, jen říkala, že by byla přišla o ruku. Pouze víme to, že k úrazu došlo na pracovišti. Pracovala v kravíně a kravičky měla moc ráda, údajně to byla jedna z nich, která jí mohla těžké zranění způsobit, jsou to naše domněnky.

Na přiložené fotografii je vesnice Kojšovice, odkud pocházel onen milicionář a v pozadí vesnička Mirotice, která je v krásném malebném údolí pod kopcem vysokým 712 m n.m. Bohužel, nikdy jsem tam nebyla šťastná.

Konatovka - čtenářka
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10