Přejete si vyhrát miliony? Já ne

Dnes jsem na internetu četla článek o anglickém pekaři, který vyhrál v loterii miliony a následkem toho přišel o přátele, rodinu, stal se z něho alkoholik a nakonec po pěti letech od výhry zemřel na srdeční infarkt.  Pod článkem byla spousta odsuzujících komentářů, řešících nízkou inteligenci a finanční negramotnost zmiňovaného pekaře.

Peníze se přece investují, nepoužívají se na předvádění se s drahými auty apod..  Tak jsem si v duchu říkala: „To je tady na diskuzi tolik lidí, co mají dost peněz na investování a jednou za čas si nevylepšují snění představami, co všechno by si koupili, kdyby vyhráli v loterii?“ (Navíc přece, když se to vezme kolem a kolem, vždycky je něco, co člověk ještě nemá). Přiznávám se, že pro mě tyto sny bývají jednou za čas příjemným zpestřením.

Pravdou ale je, že ve skutečnosti bych vyhrát nechtěla nebo alespoň ne tolik milionů, že bych nevěděla co s nimi ;). Pokud by se náš rodinný rozpočet náhle a neočekávaně rozrostl o tolik korunek, abych si mohla splnit sen  o vlastním domečku, asi bych si nestěžovala, jenže…  Když člověk k něčemu přijde snadno, neumí si toho vážit.  Stačilo by mi, kdybych získala takovou práci, abych věděla, že po letech dřiny budu mít šanci na svůj sen dosáhnout. Pak by mi to stálo za to.

Teď úplně některé z vás vidím, jak si ťukáte na čelo :D.  Manžela jsem výrokem o tom, že bych miliony nechtěla,  taky překvapila. Ale on to bere jinak. Má pocit, že musí zajistit rodinu (ale jakmile přijde na hlad, tak je to nakonec ženská, která má ty poslední prostředky, jak uživit své děti že, ehmm :p ).  Ono totiž není jen fráze, že si za „prachy“ štěstí nekoupíte.  Já nemůžu pochopit lidi, kteří každý měsíc utrácejí za „strašně důležité věci“, které prostě musí mít, aby je použili jednou, dvakrát a pak je odložili do kouta a po pár měsících darovali chudým příbuzným (a to je ten lepší způsob, jak tyto „důležité“ věci využít, taky by mohly v koutě zůstat napořád).  Na jednu stranu proč ne? K čemu jinému jsou peníze dobré, což? No pokud se jedná o mladé lidi, kteří ještě nemají ani svou rodinu ani své bydlení, pak je zřejmé, co by se s penězi dalo udělat.  Naspořit si na bydlení a na horší časy, když se sníží příjmy rodiny kvůli narození miminka apod.. Jen si to chce uvědomit, že „věci“ vám udělají chvilkovou radost, ale šťastnými vás dokážou udělat  jen lidé, kteří vás milují.  Proto se vyplatí investovat do své a jejich budoucnosti.  Pokud se jedná o lidi, kteří už jsou zajištění … No prosím. Sice je to utrácení zbytečné, ale tak alespoň zajistí někomu jinému pracovní místo.

Pořád jsem ale nevysvětlila, proč já bych ty miliony vlastně nechtěla. Protože jsem šťastná ve svém životě takovém,  jaký je.  Je to tak hezký život, že nemít občasné starosti s penězi, nevím, čím bychom se doma zabývali …, asi bychom si nějaké starosti museli vymýšlet (tak to raděj, ať to jsou ty „prachy“, no uznejte).  Když si jednou za čas můžeme dovolit nějakou věc, kterou jsme si přáli, je to zaručeně věc, která se bude pravidelně využívat,  budeme si jí vážit a budeme z ní mít opravdovou radost.  A navíc je tu stále ten strach, abychom přes veškerou  snahu  přeci jen neskončili  jako ten pekař.  Takže, aby bylo jasno, mám lepší využití pro svoje peníze, než je odevzdávat loterijním a sázkovým kancelářím ;) .

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10