Proč studovat ?

Poslední dobou přemýšlím, proč vlastně studovat. Proč se tolik lidí žene za titulem? Jen kvůli okolí, nebo je za tím jejich vlastní touha po vzdělání.  Sama studuji vysokou školu, ale vlastně jednoznačně nevím proč. Částečně to očekává okolí, částečně do životopisu...

Původně jsem do toho ale šla kvůli naivní představě, kolik mi toho VŠ dá. Ta představa se rozplynula po pár přednáškách a cvičeních. Domnívám se, že daleko více znalostí mi poskytne sám život, různé brigády, praxe... Nikdy jsem moc nechápala, proč je vysoká škola snad na každé odvětví, na které si vzpomenete a proč každoročně chrlí desítky, stovky, některé i tisíce lidí s titulem. Proč se snažíme uměle vyšroubovat titul co nejvýše, obzvlášť v některých oborech?

Chápu, že u lékaře je dobré, když má opravdu doktorský titul a ne, abychom měli lékaře středoškoláky, to stejné u právníků. Ale proč je nutné být ing. ekonomického zaměření (sama jsem na ekonomické škole), informatik, vinař... Jen že to jde? Že maturita v dnešní době už nestačí? Chápala bych pár odborníků v oboru, kteří studují, aby měli co nejširší a nejhlubší znalosti, ale aby většina sekretářek, účetních, ajťáku atd. měla titul? K čemu těm lidem je? Tito lidé potřebují hlavně praxi, ne se biflovat hlouposti (kde je Ámosova škola hrou, když se v 21. století testuje, jak se člověk zvládl naučit texty a nikoho moc nezajímá, jestli to chápe), které nevyužijí (nebo minimálně).

Ten lékař potřebuje teorii i praxi a z té teorie toho potřebuje opravdu hodně, aby z toho mohl čerpat a mohl to převést do praxe. Dříve se na vysokou školu nedostal každý jako dnes. Dříve i tu maturitu neměl každý, ale lidé byli tak nějak vzdělanější. Když pominu politické důvody, tak každý vlastně studoval to, na co měl. V dnešní době má maturitu člověk, který by ji před 20, 30 lety neměl šanci udělat. V dnešní době tito lidé mají i titul. A proč? Díky tomu, že je plno zbytečných VŠ, které nabírají studenty kvůli penězům od státu a tito lidé s trochou štěstí tu školu dokončí. Stačí se podívat na státní maturitu, vždyť to je výsměch. Přesto se najdou dětičky, které si myslí, jak jim každý ubližuje a maturita byla neúměrně těžká a stěžují si - rok od roku tak úroveň klesá. Domnívám se, že bych maturitu zvládla v době, kdy jsem se hlásila na střední školu a byla naučená na matiku i češtinu k přijímačkám. K čemu tedy ty 4 roky byly? Aby otestovali něco, co ti lepší studenti by zvládli i bez těch 4 let a ti, co by to nezvládli, aby aspoň dostali možnost to vyzkoušet a projít s „odřenýma ušima“, nebo si to zopakovat v září.

Myslela jsem si, že zavedení státní maturity, zajistí nějakou její úroveň. Nechápu systém českého školství, nechápu očekávání co nejvyššího titulu od potenciálních zaměstnavatelů (není to tak dávno, co do pokladny do supermarketu chtěli vysokoškoláka). Ale co mi zbývá, když nemám známé? Zkusit to alespoň touhle cestou a doufat, že mi ty dvě, tři písmenka v životopise pomohou získat práci jinde než za pokladnou, nebo u pásu.