První těhotenství

Narozeniny u nás držíme jako nezbytnou tradici a to hlavně u dětí. Nejstarší syn Lukášek se narodil ve 36. týdnu a tím pádem má narozeniny jen o pár dní později po Chytré Ženě. Tenkrát jsem bydlela ve třetím patře a prádlo jsem věšela na balkoně. Nevím jak, ale asi ve druhém měsíci jsem spadla a dost se bouchla o balkon (jeho výplň byla z odolného skla, ale kdyby prasklo, tak mne najdou na zemi). Čekala jsem, jestli se mi něco nestane. Cítila jsem se dobře, to horší teprve mělo přijít.

Těhotenství nebylo bez komplikací. Chodila jsem do práce, a i když jsem měla práci usnadněnou, přesto jsem jednoho dne přišla domů, vyčerpaná jsem usnula a po probuzení jsem musela na pohotovost do nemocnice v okresním městě, protože jsem krvácela a hrozil potrat. To jsem byla zrovna ve třetím měsíci. Doktorka mne důkladně vyšetřila ultrazvukem a sdělila mi, že mám štěstí, protože jsem přišla včas a na předpis jsem dostala tabletky na zastavení krvácení. Od té doby jsem zůstala na neschopence i přesto, že mne gynekolog ujišťoval, že jsem po zdravotní stránce v pořádku a mohu se vrátit do práce. Popravdě se mi nechtělo, abych si opět neublížila a porodila zdravé dítě.

první těhotenství Horší byl čas porodu. To, že budu rodit celou noc, mi nevadilo. Bála jsem se o malého, nebyl ještě ten správný čas. Jenže praskla mi plodová voda a tak se nedalo nic jiného dělat. Po příchodu anesteziologa a podání epiduralu v injekční stříkačce mi bolesti odezněly a porod se urychlil. V pátek 19.11.2004 tak na svět přichází miminko s 2,05 kg a 44 cm. V tom šoku jsem si ani nevšimla, jestli malý brečí, jen si vzpomínám, že jsem natahovala ruce za sestřičkou, která syna odnášela do vedlejší místnosti.

Po vyšetření mi syna sestra ukázala jen na pár vteřin. Byl strašně droboučký, s hezkou čepičkou na hlavě. Poté ho odnesli o patro níže do inkubátoru, kde je péče o předčasně narozené děti - Intermediární péče. 2,5 týdne jsem z porodnice docházela na kojení. Takto malé děti jsou náchylné na novorozeneckou žloutenku, museli mu za pobyt 2x zavázat oči, což se malým pacientům nelíbí a léčit modrým světlem a denně, pokud bylo slunečno, vystavovat tělíčka u oken, aby se žluté barvivo lépe vylučovalo z těla. Lukáš díky své nezralosti byl hodně spavý. Prospal i ukázku masáže, kterou na něm prováděla rehabilitační sestra. Masáž pomáhá ulevit bříšku a dítě necítí žádnou bolest.

V nemocnici se začaly chystat přípravy na Vánoce a mně bylo čím dál častěji do pláče. Bylo mi jedno, jestli je napečeno a připravený stromeček, i když je jasné, že se příbuzní o takové přípravy postarali, ale já chtěla být doma a vozit kočárek. Během pobytu v nemocnici jsme i ponocovali. Kolikrát se stalo, že se dítka vzbudila po 23. hodině a do půlnoci se kojilo. Poté dostávaly hlad i maminky a tak jsme chodívaly do společenské místnosti s televizí a ledničkou. Sedávaly zde i sestřičky při klidné noční směně. Vždy jsem byla názoru, že se nemá v noci jíst, jenže kojící maminky mohou a když mají hlad, dokonce musí. Energie se vstřebává díky tvorbě mléka, proto je známé, že pomocí kojení se hubne. Z porodnice jsme odcházeli po 33 dnech 22.12.2004 s váhou 2,44 kg.

Jelikož jsem v nemocnici cvičila, už jsem se vešla jen tak tak do svých původních kalhot. Cvičila jsem poctivě i doma a během pár týdnů jsem měla postavu jako dřív. Na zimu jsem kromě zavinovačky používala spoustu teplého oblečení, k tomu na sobě jsem měla těžkou bundu a tak mi při chůzi do třetího patra bez výtahu nevadilo, že má syn takovou nízkou váhu. Nedokázala jsem si představit, jak bych nosila hned od začátku plně oblečené třeba pětikilové dítě.

Kojila jsem pouze 2 měsíce. Poté mléko malému nestačilo, začalo se vytrácet. Paradox byl však v tom, že když jsme přijeli na vážení do Intermediární péče, doktorka mi s výčitkami skoro nadávala, co s malým dělám, že ubývá na váze! Přísahala jsem, že plně kojím každé 4 hodiny po dobu cca 30 minut. Jelikož se blížil čaj kojení, sama se mohla přesvědčit. S hrůzou jsem zjistila, že vypil jen 20 ml, zatímco při propouštění už pil 100 ml. Na to mi doktorka odpověděla, že to zkusíme i z druhého prsa. Dohromady vypil 40 ml za hodinu a výsledek doktorku uklidnil natolik, že nás poslala domů.

Hned druhý den jsem běžela na kontrolu k dětské doktorce a ukázka kojení pokračovala s tím rozdílem, že po 30 minutách řekla dost, najedeme na hypoalergenní mléka, abych se netrápila já i malý, kterého kojení dosti vyčerpávalo. S předčasným porodem následoval opožděný motorický vývoj. Až do konce 6. měsíce jsme se učili provádět masáže pomocí bodových tlaků. Velký úspěch byl, když ve zmiňovaném šestém měsíci se přetočil ze zad na bříško jako jeho vrstevníci. A v 11 měsících při návštěvě babičky sám učinil pár krůčků. Lákala ho kočička a chtěl se za ní dostat za každou cenu.

O svých prvních narozeninách s výškou 70 cm měl 8,17 kg. Postupem času jsme začali navštěvovat dětskou psychiatrickou ambulanci a od první třídy i SPC, kam docházíme dodnes. Lukáš netrpí jen obyčejnou hyperaktivitou, ale hyperkinetickou poruchou chování na hranici mentální retardace. Ve škole má už třetí rok asistentku a od února 2012 je přeřazen do speciální třídy. Na naší škole se učí více dětí s různými poruchami nebo jsou pouze pomalejší, a aby děti nemusely jezdit do speciální (dříve zvláštní) školy do okresního města, celý první stupeň má svou třídu. Beru tento postup jako velmi užitečný. Děti se učí v místě bydliště, nikam se nemusí dojíždět, znají se mezi sebou, znají dobře učitelky a nemusí si zvykat na cokoliv nového. V takové třídě je pouze kolem 10 dětí. Právě dnes je to 10 let, co tento človíček přišel na svět. Je stále hubený, ale zdá se, že má silné kosti.

Přála bych si, aby se Lukáškovy zdravotní problémy usměrnily do přijatelnějších kolejí, protože výchova je dosti náročná.

Piskotik - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete