8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 30.04. 2024
Dnes má svátek Blahoslav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Řekni mi, co čteš...

18. 12. 2014 | Vaše příběhy

a já ti povím, kdo jsi.


Tak, s tímhle, jak jsem zjistil, starým anglickým příslovím, si již před desítkami let pohráli pánové Jan Werich a Miroslav Horníček, p.t. čtenářstvo buď zná, nebo si rádo vyhledá. Při pohledu na mou knihovnu byste ale byli velmi na rozpacích, jaký vlastně jsem, byť bych doplnil vlastním přiznáním. Tedy, především, z knihovny, čítající kdysi několik tisíc svazků, zůstalo jen, odhaduji tak dvě stovky, velmi různorodých pozůstatků. Příčiny objasním záhy, stejně jako důvody, proč ani z tohoto skromného zbytku mne, byť byste se snažili, neodhalíte.     

Jsem milovník detektivek? Řada edice detektivek by tomu napovídala, leč, kde je paní Agáta a její oblíbenci, známí vám alespoň z přemíry televizních inscenací, vytrvale znovu a znovu opakovaných, různě zdárně či méně zdárně upravovaných, obsazovaných někdy v souladu s dílem, vhodně, odpovídající, naopak jindy naprosto proti původní představě samotné paní autorky.

řekni mi co čteš ...Kde je, ať uvedu příklad, vám známý, pan Suchet, tedy Hercule Poirot, slečna Marplová, Pentlička s manželem? Kde je Rex Stout? A proč tam není komisař Maigret? Vysvětlení je prosté, mé děti a jejich děti si oblíbily dílem ty, dílem ony autory tohoto žánru, tak jsem si nechal jen reprezentativní vzorek, no a podstatně větší, nevím, zda je vhodné použít slova „zbytek“ se přemístil do jiných knihoven. Mám výhodu, že již zapomínám  /citát z již vzpomenutého pana Horníčka/, takže i detektivku mohu číst stále dokola a jsem překvapen rozuzlením zápletky - někdy se divím, že není pachatelem pověstný zahradník.
Zmizela celá Zelená knižnica... Slovenská řada detektivek, vycházejících  v předstihu před českým vydáním,  poté, co se stala duplicitní, věnoval jsem ji, tuším,  do místního domova důchodců, spolu s dalšími dvěma kufry knih někdejšího Klubu čtenářů, dalších slovenských SPKK  a knihovny Máj. Pohnutky byly prosté, už jsem se k řadě knih nikdy nevracel, antikvárně  byly neprodejné, až na malé výjimky.  K těm patřily třeba knihy životopisné, ty si rozebrali hned  pracovníci antikvariátu, stejně jako kompletního Tarzana z říše opů, o kterého už vnukové nejevili zájem.           

Několikrát jsem pobýval v posledních letech v nemocnici, bylo mi líto, že v příručních knihovničkách je dosti malý a přestárlý výběr. Probůh, nic proti dílům jako „Jak se kalila ocel“ a pod., ale přece jen  jsem několika desítkami dobrodružnějších knih doplnil možnost výběru.  
    
Nejsem ani milovníkem příliš romantické literatury, natož velkých celků, jako je například JALNA, paní Mazo de la Roche, jejíž kompletní šestnáctka zaplňuje další půlregál. Ten má u mne v knihovně v podnájmu má žena a knihy jsem jí pořídil s určitou vzpomínkou na první poválečné roky, kdy povídání o Jalně bylo podpultovým zbožím. Autorka je psala na přeskáčku někdy od třicátých do šedesátých let, takže některé díly se k našim ženám dostaly značně opožděně. Konečně i Hvězdné války mají začátek uvedený jako poslední. Nejsem ani milovníkem starých tisků, jak byste mohli posuzovat z několika v kůži vázaných K.V.Raisů. Jsou z vydání s r. 1911-1919, s použitím starších kreseb Mikoláše Alše a byly po dvaceti Kčs před lety v ostravském antikvariátu - no, nekupte to...       

Nic moc mi neříkají ani další knihy mé ženy, autorek  paní Pilcherové, Bradfordové a Andrewsové. K čemu se vracím, je naopak  Haškův Josef Švejk, mám toho menšího s černobílými ilustracemi, ten větší, s barevnými Ladovými obrázky, zůstal v bytě mého syna.       
K ohmataným a tedy čteným dílkům patří „Cesty s tetičkou“ Grahama Greena, lékařské vzpomínání pana profesora Vondráčka, několik sci-fi antologií a křížovkářský slovník. Ostatní encyklopedie, Brehmův život zvířat, knihy rekordů a zajímavostí, ztratily svůj původní význam rozvojem IT a používáním tohoto počítače. A to jsem, prosím, zmíněného Brehma, šest svazků za šest stovek,  přitáhl z matičky stověžaté, někdy kolem roku 1965 velmi namáhavě, spolu s antikvárním globusem, který již rovněž zastaralý, ve sklepě se nacházející. Atlasy, kuchařské knihy, rady zahrádkářům, cestopisy a fantasy literatura jsou plody mé luštitelské činnosti a příčinou toho, že má drahá žena mi zakazuje soutěžit o knižní ceny - kam to budeme dávat, praví...     

Není se čemu divit, část spodního oddělení knihovny obsadily již další výhry, tentokrát dévédéček. Z knih jsou brány na milost jen pohádky, pro pravnučky, až prý vyrostou. Ta nejstarší má dvaapůl roku, tak to si tu ty knihy ještě poleží. Nejvíc ohmatané knihy, držící jen silou vůle, izolepy a PVC obalu? Tak to jsou prosím „Děti z Bullerbynu“ Astrid Lindgrenové s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, vydání z roku 1962. Provázely nás po několik let na prázdniny s našimi vnoučaty do podhůří Radhoště. A pak je to brožovaná „Sága  rodu Forsytů“, vydaná Odeonem v roce 1970. Donedávna tu byl poslední zbytek mých verneovek, myslím, že šlo o to dvacetitisícimílové putování pod mořem. Původně, jako ostatní, kupované v prvních poválečných letech. Byly to  knihy od Vilímka, s celoplátěnou červenou, zlatě vykládanou vazbou. Bůhsuď, kde je těmto knihám konec, byť byly opatřeny mým vlastnoručně, z gumové tiskárničky vyvedeným EX LIBRIS.

Věřím, že jsou ještě čteny, k tomu ostatně mají knihy sloužit, že? A jaký vlastně jsem, když víte, co čtu a nečtu?  A víte, zda jsem Vám něco nezatajil, případně zda už také nezapomínám? A jak jste na tom se čtením Vy, moji milí, moje milé?

Jardamalej - čtenář
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Musím se přiznat, že jsem od dětských let četla vše co mi přišlo pod ruku, pohádky, klasiku,přečetla jsem i celého Jiráska, víc jak metr knih ho maminka měla v knihovně,chodila jsem i do knihovny, když už doma bylo vše přečteno, ..pak se objevil internet a já číst přestala a nemohu se soustředit a knihu přečíst..Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pekný článok hodný zamyslenia Smajlík.
Tak som sa zamyslela a zistila som, že aj pri pohľade do našej knihovne by sa dalo ťažko určiť, akí sme.
Už nemáme detské knižky (našťastie), tie si zobral syn pre svoju dcérku. Ale inak je tam od romatiky, cez detektívky, cestopisy, knihy o mestách, literatúra faktu, o horách a horolezcoch, železnici (posledné dve-tri kategórie obľúbené najmä manželom), rôzne kroniky aj encyklopédie.
Ja som si veľmi obľúbila knihu Premeny Trnavy vo fotografii, lebo je nenáročná na rozmýšľanie Smajlík a predsa ma núti rozmýšľať a spomínať, ako sa moje rodné mesto menilo, kým som sa ja 30 rokov "túlala" po Spiši a Liptove, kým som sa, dúfam že definitívne, vrátila domov.

Inak manžel musel už dvakrát spadnuté regály v knihovni opravovať a spevňovať, nové knihy už veľmi ani nie je kam ukladať, tak to môj manžel vymyslel moderne a kúpil mi tablet s čítačkou kníh.
Ten vláčim všade so sebou, som rada, že ho mám, ale kniha je kniha SmajlíkSmajlík.
Obrázek uživatelky
profil

od dětství miluji knihy a čtu a čtu- tehdy i s baterkou pod peřinou.Domnívám se,že i toto v člověku vytvoří vztah a lásku k rodnému jazyku a i kdybych někdy zaváhala nad nějakým slovíčkem - stačí si ho napsat v obojí podobě a vždy je hned jasné,které je správně !!!
Protože žiji v cizině a podařilo se mi pomocí přátel nechat přivézt aspoň malou část mé dřívější knihovny /cca jen 300 knih/- s různou tématikou,tak je střídám a každé dva roky čtu znovu,rovněž si nepamatujíc,jak vše dopadne.
Přestože jsem spoustu týdnů kdysi trávila po nemocnicích mám ve velké oblibě knihy právě z nemocničního prostředí-většinou
s pořádnou krimi zápletkou /hlavně američtí spisovatelé,z našich pak vzpomínky některých herců,kresby Renčína,kniha o Lassie,Marley a já a hlavně taky knihy veterináře Jamese Herriota ap./Hned po nejlepších přátelích-pejscích, s nimiž si vylepšuji fyzičku zchátralého těla-jsou pro večery, noci či plážové polehávání knihy velkými přáteli,dvě knihy týdně jsou normálníSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Jaroušku, nádherný článek, mám doma izolepou slepovanou knížku, no knížkou se to ani nedá nazvat, byly to takové sešítky pro děti - Srdíčko, mám to po dědečkovi, nechal to svázat, chybí listy, ale pohádky a říkadla jsou to kouzelná. A pak se ještě mžu pochlubit nádherným vydáním Robinsona s ilustracemi Zdeňka Buriana.SmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
S Vámi by se tak dobře povídalo, pane Jardo!
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles