Vaše příběhy

S Nikolou jsem se seznámil v kavárně. Padla mi hned do oka - blonďatá okatá nohatá dívenka. Scházeli jsme se denně. Chodili jsme do kina, na výlety a do kavárny, ale hlavně na vycházky. Jednou jsme  …více»

Šla jsem s kamarádkou do kina. „Musím ale ještě nakoupit,“ vzpomněla si, když nás od začátku představení dělila pouhá hodina. „To nestihneme,“ odpověděla jsem.  …více»

Na konci roku jsem potkala svého dávného spolužáka ze základní školy. Bydlí kousek od mého bydliště, a tak se potkáváme často. „Jedu s přítelkyní hned v lednu na Kanárské ostrovy,“ pochlubil se Milan.  …více»

Nemám ráda běhání po úřadech. Ač mám sama ekonomické vzdělání, přímo nenávidím papírování, vyřizování nejrůznějších žádostí či jiné obíhání úřadů. Už jen proto, že vyplňování je víc a víc složité,  …více»

V televizi, v rozhlase, v novinách a všude vidíme, slyšíme a čteme, jak naše ekonomika roste, jak klesá nezaměstnanost, jak roste naše životní úroveň. Jak je tedy možné, že tolik lidí je zadluženo  …více»

Dostala jsem od známých, kteří se právě vrátili z jižní Moravy, litr Slivovice. Jsem abstinent a alkohol nepiju. Přesto, darovanému koni se nemá na zuby koukat, jsem dárek přijala. Ostatně, Slivovice  …více»

Tento příběh mi vypravovala kolegyně v práci. Její syn Petr s přítelkyní Janou jeli na výlet do Vídně. Celý den proběhl tak, jak si naplánovali. Prohlídka města, návštěva památek a nákup suvenýrů na  …více»

Před časem jsem šla na procházku se svým psem. Když už jsme se chtěli vrátit domů, cestou lesoparkem v našem městě, Ben zpozoroval osamělou fenku. Měla na krku obojek, ale pán jí chyběl. Hárající  …více»

Když jsem byla ještě slečna školou povinná, ve škole jsme si v rámci tzv. družby se Sovětským svazem dopisovali se školáky z tehdejšího SSSR. Oživili jsme si tak tehdy povinnou ruštinu a seznámili  …více»

Na konci roku jsem měla spoustu práce. V zaměstnání si řada mých kolegyň vybrala dovolenou, nebo předstíraly nemoc a odešly na nemocenskou. My ostatní jsme to táhly i za ně. Denně jsem zůstávala  …více»