Vaše příběhy

S Hedou jsem se seznámila jako malá holka. Bydlela ve vedlejším domě. Malá copatá cácorka to byla. Takový malý skřítek. Dle jejího tatínka. Naši rodiče se stali přáteli. Tak vzniklo i naše kamarádství  …více»

Uvažuji o tom, jak to poslední dobou u nás v zemi chodí. Minule se vrátil syn ze školy s pětkou. Plakal. „Proč jsi dostal pětku z matematiky? Učil ses přece?“ ptala jsem se. „Učil, ale nerozuměl  …více»

Kluk sliboval, že zajde na procházku se Psem, ale nakonec dospává, a dospává asi za dva měsíce zpátky. Takže jsem šla nakonec já, a nelitovala jsem. Měsíc svítil skoro kýčovitě. Večer byl vlahý a  …více»

Dnes mě Kluk při cvičení Pěti Tibeťanů neviděl, proto nic neřekl. Ale v pátek řekl: „Ježíšmarjá,“ a k psovi ucedil: „Panička nás straší, že?“  …více»

Nevím, jestli jsem měla štěstí nebo smůlu, že jsem se narodila rodičům, kteří žili na vesnici. Jedno však vím zcela jistě. Díky strávenému dětství a mládí se mně vždy na vesnici líbilo více než ve  …více»

Vždycky jsem si myslela, že mám skvělého muže, pro kterého je nevěra cizí slovo. Jenže kam až taková nevěra sahá a co všechno se dá jako nevěra brát?  …více»

Pomalu ale jistě se blíží datum, kdy budu ve stavu manželském plných 30 let. Ale než jsme si s manželem řekli své ANO nejen v obřadní síni, ale také v kostele, tak jsme se spolu museli někde potkat  …více»

Do 14 let jsem bydlela s rodiči a sestrou na vesnici. Sice jsme neměli žádné pole ani hospodářství, ale zvířátka jsme měli. Kočku nebo kocoura, někdy kachny, jednou dokonce prasátko. A jeden rok nám  …více»

Nebojte se, milé čtenářky a případní čtenáři, nehodlám se spolu s vámi vracet do své první třídy. Tím nechci ovšem říci, že schopnost psaní mi byla úplně upřena, leč nutno popravdě přiznat, mé písemné  …více»

„Zvoní Ti telefon,“ zavolal na mě manžel, když jsem byla v kuchyni a chystala si zrovna suroviny a vše potřebné na zhotovení domácích nudlí do polévky. Když jsem k telefonu došla, měla jsem jej zrovna  …více»