Jak jsme si pořídili Huga a Filipa

Letos bylo abnormální množství slimáků. Ničili naši úrodu systematicky a my se jich neuměli zbavit. Nakonec jsme se doslechli o plemenu kachny domácí, zvaném indický běžec.  Zakoupili jsme si dva kačery. O tomto plemenu je známo, že je chován pro produkci vajec a také k predaci slimáků a plzáků na zahradách. Naše dva indické krasavce jsme pojmenovali Hugo a Filip.

Oba si na naši zahradu i dvorek rychle zvykli, dokonce se skamarádili i s naším psím miláčkem. Po pár dnech jsme zjistili, že slimáků značně ubylo. Hugo s Filipem brzy přiběhli na zavolání a nechali se drbat na hlavičkách. Bylo s nimi rázem na dvorku veseleji. Jediný, kdo naše kachní kluky nemusel, byla jedna z našich koček, kterou děti pojmenovaly Trůda. Trůda jakmile zahlédla Huga nebo Filipa, snažila se je ulovit a předvést své lovecké schopnosti. A tak se Hugo s Filipem měli před Trůdou na pozoru.

Nejlépe se cítili, když se Trůda jednoho dne nevrátila domů. Báli jsme se o naši kočičku a doufali jsme, že se brzy objeví. Hugo s Filipem měli volné pole působnosti a promenádovali se po dvorku, často s naším psem po boku.

Ten den jsme se chystali opékat párky. Vše jsme nachystali, připravené párky ležely na stolečku na dvoře a my jsme zašli do domu jen pro chleba a hořčici. Šli jsme všichni a vzali jsme do domu i našeho psa, aby nám párky nesežral. Nachystala jsem ještě zeleninu a poslala děti s talířky na dvůr.

 „Mami, párky nejsou!“ přiběhl syn. „A kde by byly?“ ptala jsem se. Na stolku jsem nechala celé kilo párků, které jsem už nařízla a připravila na napíchnutí na jehly. Musely tam být.

 „Že by se nám vrátila Trůda?“ zajímalo mě. Talířky na stole byly totiž prázdné. Ani Trůda by ale nezmohla celé kilo párků. Někdo ale párky musel vzít. „No nic, opečeme si brambory,“ sdělila jsem zklamaným dětem.

 „Já už vím, kdo párky ukradl!“ přiběhla dcera během opékání. Vedla nás do kouta zahrady, kde v rohu za maliním debužírovali naši dva kačeři. Každému z nich visel od zobáku kus našeho párku. V zásobě měli ještě pár kousků pečlivě schovaných ve křoví. To náš Hugo s Filipem odcizili párky, na kterých si následně pochutnávali. Jsou to asi první dva kačeři, kteří mimo slimáků baští i párky a uzeniny. Protože v křoví zůstaly ještě čtyři nedotčené párky, nakonec jsme si na nich pochutnali i my. A jak jsme zjistili, pečené už našim kačerům nechutnaly.

Trůda se nakonec vrátila. Špinavá a celá potrhaná se o pár dní později dobelhala na zahradu. Museli jsme ji několik dní ošetřovat. Když se nakonec uzdravila, přestala s Hugem a Filipem bojovat. Zřejmě si uvědomila, že napadat druhé není vůbec pěkné. Od jejího návratu se držela pěkně na dvorku.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10