Proč Ben přestal žrát?

Poslední dobou jsem si všimla, že Ben baští méně. Piškoty, masové plátky, žvýkací tyčinky a další pochoutky pro psy jí stále se stejnou chutí, ale do granulí jen zaboří čumák, prohrábne je, a buď slupne pár kousků, nebo odejde bez toho, aby nějakou z nich pozřel. Začínala jsem se bát, že by to mohly být první příznaky nějaké nemoci, a proto jsem víc Bena sledovala.

Na procházky chodíme většinou stejnou, už naučenou trasou. Projdeme sídliště, obejdeme nákupní středisko, Ben se proběhne na louce za ním a kolem zdravotního střediska zamíříme k domovu. A právě tady, u zdravotního střediska, se poslední dobou při nočním venčení můj pes ve stále stejném místě vypařil. Na několik minut jsem ho večer hledala. A černý pes se v tmavé noci hodně špatně hledá!

Chodí na volno, protože neuteče, jen se prostě nacházel pár metrů ode mne a já na těch pár minut netušila, kde. Jemu stačilo, že on věděl, kde jsem já. Jak se vypařil, tak se vždy zase objevil, a šlo se dál. Tentokrát jsem ale Bena měla stále na očích a všimla jsem si, že vlezl pod smrček u střediska. Po chvilce to už chroupalo, křupalo a já pochopila, že tam něco jí.

V první chvíli jsem se zalekla, že by to mohly být kosti, které mu můžou ublížit. Ve druhé chvíli jsem se vyděsila, že by tam mohlo být něco otráveného. Ve třetí chvíli jsem ohnula záda a vplížila se za svým psem pod strom.

Objevila jsem tam starý květináč plný kočičích granulí. Od té doby vím, že místní kočky tam chodí krmit personál ze střediska. Ben vzal květináč pod smrčkem za svůj a dělal si tak při nočním venčení piknik pod hvězdami.

Záhada byla vyřešena! :-)

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10