Blížily se mé 25. narozeniny. S přítelem už jsem dlouho a žádné velké dary si k narozeninám (ani jindy) nedáváme. Nemáme moc peněz a taky mu už delší dobu říkám: „Nic mi nekupuj, všechno mám, a co chci (nebo potřebuji), to si koupím.“
Přesto jsem napjatě čekala, co přijde. Zpočátku jsem chtěla naplánovat také větší rodinnou oslavu. Z toho nakonec (když jsem si představila, že bych musela celý byt důkladně vygruntovat, přichystat jídlo atd.) sešlo a uspořádala jsem jen menší rodinnou oslavu. Rodinná oslava proběhla bez komplikací, pozvané děti byt nepodpálily a i dospělí se dobře bavili. Dobře se jedlo i pilo. Pořád jsem však čekala, čím mě přítel překvapí. K 20. narozeninám (před pěti lety) jsem od něj dostala dvacet červených růží. Není divu, několik dní před narozeninami jsem totiž říkala, že by mi mohl koupit kytku. Věděla jsem, že kamarádky takové kytice dostávají k osmnáctinám nebo dvacetinám a tak trochu jsem jim to záviděla. Teď už jsem však starší a říkala jsem mu, že kytky nechci. Mám narozeniny v zimě a dvacet pět kytek by mi přišlo moc, navíc by to vyšlo i draho. Přítel nakonec nepřišel s ničím. Tak nějak jsem to očekávala. On totiž není žádný romantik!
Doufala jsem, že by mohl přijít s nějakou maličkostí, i když chápu, jak těžké je pro něj vybrat mi něco. Místo pětadvaceti kytek mohl koupit jednu, nebo i kaktus, asi by mi to bylo jedno, a tomuhle bych se i zasmála. Jenže nic! Ani žádný výlet, zážitek. Chápu, je těžké vymyslet něco, co nic nestojí, ale jsem toho názoru, že to jde, když se chce. Je fakt, že můj přítel nejen že není romantický, ale taky nemá moc velkou představivost, a tak ho prostě nic nenapadlo.
Když se spolu díváme na nějaký romantický film (on se mnohem radši dívá na akční filmy), říkám mu: „Hele, to bys pro mě taky mohl udělat!“ Ale on opáčí: „To je jen ve filmech!“ Já si myslím, že to, co je ve filmech, může být i ve skutečnosti (aspoň něco z toho, co je ve filmech). Je fakt, že já už taky nedělám žádné romantické činy. Říkám si sama pro sebe: „Proč mám být romantická jen já?“ A tak je náš vztah bez romantiky. Když říkám, že přítel není romantický a nemá velkou představivost, možná si říkáte: „Tak proč s ním chodíš?“ Odpovídám: „Protože je jinak skvělý.“ Jen ta romantika nám chybí a nevíme, jak na to. Neslavíme ani výročí vztahu.
Budu ráda za vaše komentáře a rady. Děkuji.
ChytráŽena.cz