Růstový spurt

Není to tak dávno, co jsem si domů donesla malý uzlíček jménem Tomášek. Byl moc hodný, krásně papal  a spinkal hned po kojení. I sestřičky si ho chválily, že nekřičí jako ostatní novorozeňata při koupání a kontrolách u pediatra. Velice brzy jsem si doma vytvořila rozumný režim, který vyhovoval mně i miminku.

Kojila jsem pravidelně co tři hodiny a rozhodně jsem malého nemusela budit. To podle něj bych si mohla nastavovat hodinky. Cvičila jsem s malým při každém rozbalení a tím mu pomáhala s prdíky. Byl velmi spokojený a klidně mi spinkal v postýlce.

Zlom mi nastal v sedmém týdnu a stále to ještě trvá. Dosud měl malý při každém přebalení plínku špinavou od kakání a tento týden ji má jen počůranou. Začalo to už v neděli. Tak jsem v pondělí s malým zašla k naší pediatričce a ta mě uklidnila, že je malý plně kojený, tak můžu být klidná. Je to prý normální a mateřské mléko se prostě plně tráví beze zbytku. Tento stav může trvat i pět dní. No a pak jsem si na internetu našla, že je to průvodní jev právě růstového spurtu. Ten se u dětí objeví kolem 3. a 6. týdne a pak během 3. a 6. měsíce. Jedná se o skokový růst během několika dní. Protože to není plynulý růst, velmi často nakojené mlíčko nestačí a malý drobeček je více a častěji hladový.

Můj Tomášek je více plačtivý, budí se na kojení i po hodině a  při kojení vyvádí a stále se pouští a zase přisává k prsu. Prostě  je velmi neklidný. Nejvíc mě rozčiluje, že neusne hned po kojení v postýlce sladkou únavou a nasyceností. Mám ho neustále u sebe ve vajíčku a houpu a uklidňuji. Dodávám dudlík  a zase houpu. Usne na chviličku a pak zase pobrekává a můžu houpat nanovo. Na delší dobu usne jen v kočárku a to musím drandit, žádné zastavování :-) Takže toho moc doma neudělám a vše musí počkat, než toto období přestane.

Růstový spurt se nejvíc projeví u dětí vysokých rodičů. U běžné populace to není tak patrné. V mém případě můžu poděkovat hlavně manželovi. Protože sama měřím 151 cm. Tak alespoň vím, že bude syn vysoký po něm, a né trpaslík po mně :-)

Hodně maminek při tomto období sáhne poprvé po Sunaru nebo jiném příkrmu pro kojence. Mají pocit, že mají málo mlíčka a už to miminku nestačí. Nebo jak jsem někde slyšela, že mají hladové mléko... Není to pravda. Sáhnout po příkrmu je chyba. Je to první krok k zastavení laktace. Miminko se sice rychle nasytí a je spokojenější, ale zároveň je to signál pro tělo vytvářet stále méně mléka.

Navíc se může stát, že malý fiškus zjistí, že je to mnohem lehčí se napapat z lahve a prso začne odmítat. Nezbývá nám, než tuto první zatěžkávací zkoušku vydržet a přečkat. Mělo by to trvat týden. Tak snad pak zas najedeme s Tomáškem  do starých dobrých kolejí. A ostatním maminkám přeji pevné nervy  a spokojené mimčo.