Kdy se letos slaví Den otců 2024?Kdy se letos slaví Den otců 2024? Léto - čas jahodLéto - čas jahod Jak správně pečovat o orchideje?Jak správně pečovat o orchideje? Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 14.06. 2024
Dnes má svátek Roland
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Šatičky z krimplenu

4. 11. 2012 | Vaše příběhy

Skončily prázdniny a já jsem se chystala do páté třídy. Tenkrát to nebylo tak, že jste první školní den nahodili džíny a tričko a vyrazili do školy. Začátek školního roku byl brán jako slavnostní a maminky své ratolesti náležitě vyšňořily, případně je ještě vyzbrojily kyticí pro paní učitelku.

Asi dva dny před prvním školním dnem přinesla babička cosi zabalené do voskového papíru. Nakoukla jsem a uchichtla se, kdo že půjde vodníkovi za kámošku. "Neplácej nesmysly," odbyla mě maminka. "To je krásná látka, babička na ni vystála hroznou frontu, budeš z ní mít krásné sváteční šatičky," vyděsila mě maminka a už tahala ze skříně šicí stroj. Byl to hráškově zelený krimplen.

šatičky z krimplenuNejprve musím vysvětlit mladším čtenářkám, co to byl krimplen. Vynálezce zřejmě spolupracoval s NASA a měl za úkol vytvořit něco, co přežije  jakoukoliv katastrofu, případně i zánik planety Země. Jen nechápu, proč toho vyrobili tolik. Textilní trh byl zahlcen. Tato látka byla naprosto umělá, neprodyšná, nezničitelná a snad i nehořlavá, i když podpálit ji jsem nezkoušela. Vyráběla se ve všech možných i nemožných (to hlavně)  barvách. Od přesladce růžové, přes jedovatě fialovou, sytě oranžovou, samozřejmě i rudou a blankytně modrou až k decentnějším odstínům jako je béžová i tmavě modrá. Tvořily se z toho modely hlavně pro dámy, ale oběťmi byly i děti. Pánové měli štěstí. Šily se z toho sukně, šaty, kalhoty i celé kostýmy.

Moje tedy byla hráškově zelená s tím, že i hrášek může mít nejrůznější odstíny. Tenhle byl naprosto nejpříšernější, jaký jsem v životě viděla. Střihem se už nedalo nic zkazit ani vylepšit. Šílené zelené šatičky pytlového tvaru byly na světě a čekaly na svou slavnostní premiéru.

Téměř celou noc jsem nespala, ráno jsem na sebe navlíkla své zelenkavé brnění a šla do školy s tím, že možná budu mít štěstí a cestou někde zdechnu. Jen malou útěchou mi bylo to, že babička na tento zázrak vystála frontu, takže podobně postižených bude asi víc. U školy jsem se snažila vypadat neviditelně. Kupodivu se mi nikdo nesmál, protože podobně a možná ještě hůř vymustrovaných dětí tam bylo víc. Jen spolužák Michal vyprsknul, když mě viděl a pravil, že vypadám jako Sněhurčino otrávené jablko. Vzala jsem si Michala stranou a sdělila mu sladké tajemství, že jestli nevymyslí něco, jak bych se šatiček zbavila, prásknu na něj, že si místo poslechu projevu ve školním rozhlase četl pod lavicí knihu Timur a jeho parta. Přece jenom jsem se neodvážila šatičky prvoplánově zničit sama.

Michal byl nejen kamarád, ale měl i geniální nápady. Naše škola nebyla nejmodernější a třídní nábytek pamatoval už hodně generací. Občas z nějaké lavice vykoukla i hlavička šroubku nebo hřebíčku. Michal takový našel, já jsem se o něj šatičkama zachytila a velmi silně trhla, výsledkem byla obrovská skoba, za kterou jsem Michalovi slíbila fotku Vinnetoua a žvýkačku Pedro.

Domů jsem dorazila s předstíraným smutkem, maminka sice chvíli nadávala na školní vybavení, ale pak šatičky zašila. Skoba však byla pořád viditelná, a tak je uložila do skříně s tím, že pak ještě něco vymyslí. Naštěstí nevymyslela a zapomněla. S babičkou usoudily, že do staré školy není nových oblečků třeba a nechaly mě na pokoji,  ať si chodím v tom, na co jsem zvyklá. A mě tenkrát ještě móda opravdu ještě nezajímala.

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
« Předchozí   1…   2   3   4   5  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
humorny clanecek, pobavila jsem se. moje nocni mura nebyl krimplen, ale vlnene kamase, ktere me mama nutila nosit jeste v sedme tride, kdyz uz vsichni ze tridy machrovali v dzinach. argument moji maminky byl, ze dcera jeji nejlepsi kamaradky je tak moc rada nosi. mamincina kamaradka sice byla a dodnes je modni ikonou mestecka, ale jeji dcerka byla tak pri tele, ze se do zadnych rifli proste nevesla. nakonec sem zdedila rifle po sestrenici a nemusela se stydet chodit do skoly. cerstva pubertacka v kamasich, proste nocni muraSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Děkuji za osvěžení vzpomínky na růžové šaty na maturitu, už jsem je pak nikdy více na sebe nevzala....Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
tenkrát nic jiného nebylo a já jsem taky měla
šaty zelenkavé a měla jsem je v lázních v Karl.Varech a bylo mi 28let a myslím že mi i slušely

Obrázek uživatelky
profil
pobavila jsem se, zasmála a zavzpomínala.. Smajlík
Taky pamatuji tento nezničitelný materiál a kdo ne? Děkuji Marti, fakt hustý... jak by řekla moje dcera, která si nic takového nedovede představit..Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
já to tušila,že je Tvůj Smajlík pěkný článeček,jen se neboj,byla jsem též postižena touto látkou a věř,nic lepšího si vymyslet nemohla nezničitelný bylo slovo výstižné,já dostala po sestře 2 kalhoty a musím dodat,ještě i 3 sestřešnice si je užily,jo jo to byl materiál skafandr Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles