Skutečná tajemství Agathy Christie na Prima ZOOM

Pravděpodobně jedna z nejslavnějších autorek literatury na světě – Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890 – 12. ledna 1976), občas používala pseudonym Mary Westmacottová. 

Autorka velmi oblíbených kriminálních příběhů je označována za nejvlivnější spisovatelku detektivní literatury 20. století. Byla neobyčejně produktivní a publikovala přes 60 detektivních románů, přibližně 150 povídek, 6 klasických románů a 19 divadelních her. Její díla byla přeložena do více než stovky jazyků a prodaly se více než dvě miliardy výtisků. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare, podle jiných odhadů Shakespeara dokonce překonává.

K autorčiným nejpopulárnějším dílům, která přetvořila žánr a překvapují stále další generace čtenářů svými neočekávanými zvraty, patří především Vražda v Orient expresu, Smrt na Nilu nebo Vraždy podle abecedy. Román A pak nezbyl žádný (Deset malých černoušků) patří mezi nejprodávanější romány v historii a hra Past na myši drží rekord nejdéle hraného představení.

Do obecného kulturního povědomí vstoupily také její literární postavy, především pak dva vyšetřovatelé – Hercule Poirot a slečna Marplová. Díla Agathy Christie si získala popularitu nejen díky svým komplikovaným zápletkám a složitým zločinům, ale také důrazem na psychologii postav a na úvahy nad různorodými motivacemi lidí ve světě, bez ohledu na věk, gender či společenské postavení.

 Jednou z příčin neutuchající popularity jsou také četné filmové a seriálové adaptace autorčiných děl, především pak filmové zpracování poirotovských příběhů s Peterem Ustinovem z 80. let, seriálová adaptace s Davidem Suchetem vysílaná v letech 1989–2013 či vysokorozpočtová a komerčně úspěšná zpracování Kennetha Branagha; oblíbené jsou také adaptace příběhů slečny Marplové. Co tedy Agathu Christie inspirovalo k takové produktivitě a z jakých kořenů vycházela? Odpoví Prima ZOOM.

Tu pravou detektivku přináší Prima ZOOM:

Agatha Christie je dnes světově proslulou spisovatelkou. Ovšem její cesta ke slávě rozhodně nebyla plánem. Jako dívka se velmi nudila a její představivost se rozjížděla do všech směrů. Začala si proto už v dětství vymýšlet různé příběhy. Jako mladá dívka pak zažila světový konflikt, viděla jako zdravotní sestra všechnu tu krev, zranění, mrtvé a krutost. I to ji velmi ovlivnilo a ve svých dílech pak neváhala ztvárnit leckdy chladnokrevné vrahy a popisovat kruté vraždy. V životě všechno přetvářela na možné zápletky svých detektivek. 

Ty začala psát až poté, co se provdala. Dodnes je například předmětem velké diskuse její náhlé zmizení, o kterém informovaly i noviny. Byla pryč jedenáct dní, zřejmě v lázních. Opustil ji manžel, a ona se tedy vrhla do práce s plnou vervou. Po rozvodu začala do svých příběhů zakomponovávat i záhady. V roce 1928 začala Agatha prozkoumávat Blízký východ. Cestovala do Iráku a do dalších zemí. Zajímal ji archeologický svět a zamilovala se i do jednoho z archeologů. Její mysl a duše se osvěžila. Cestování ji podle jejích slov naučilo být opravdovou spisovatelkou. Například jen zpoždění vlaku ji inspirovalo k jedné z nejslavnějších detektivek na světě. 

Vražda v Orient expresu nevznikla jen představivostí, Agatha si opravdu dopřála cestování v tomto vlaku, aby se mohla pořádně inspirovat. V době druhé světové války psala tři nebo čtyři knihy ročně. To byl opravdu výkon, jaký dokázal málokdo. Psala během války jako o život, sama přiznala, že ji nabíjel pocit, že může každou chvíli zemřít, protože na ni spadne bomba. To ji posilovalo k větší práci, aby toho stihla více. Je to dodnes jedna z nejprodávanějších autorek na světě. Dnes by platila za hvězdu první kategorie, sama se ale stranila kamer a neměla ráda mediální zájem. Psala tak moc, že dnes všech jejích šedesát šest detektivek patří neodmyslitelně ke klasice literatury. Zemřela v osmdesáti pěti letech.

Svými detektivními romány vytvořila Agatha Christie literární svět odrážející anglického národního ducha jako nikdo předtím. Její příběhy byly odvozeny od skutečných míst, zapomenutými viktoriánskými přímořskými letovisky počínaje, přes aristokratická sídla, luxusní hotely, až po devonskou krajinu jejího dětství. Agatha Clarissa Millerová se narodila 15. 9. 1890 bohatým rodičům v devonských přímořských lázních Torquay. K místu měla citové pouto. Pamatovala si své tonutí na pláži a zobrazila ho v Deseti malých černoušcích. Exkluzivní hotel Imperial v Torquay se v Domě na úskalí změnil v hotel Majestic.

Ráda pozorovala lidi a jejich chování. Jejím koníčkem byla vždy lidská povaha. V roce 1930 se v knize Vražda na faře poprvé objevila slečna Marplová, která žila ve světě čajů, klepů a skandálů. Agatha pro ni vytvořila vesnici St. Mary Mead. Geniálně chápala vesnickou mentalitu a společenský život. Psávala u příbuzných a známých v jejich honosných domech a tématem byly vraždy ve venkovském sídle. Vždy šlo o uzavřený okruh podezřelých, zvrat v zápletce a nostalgickou atmosféru. V roce 1912 se Agatha seznámila na plese s pilotem Archiem Christiem a v roce 1914 se vzali. Během 1. světové války Archie bojoval v Evropě a Agatha pracovala v Devonu jako zdravotní sestra, kde získala znalosti o jedech, které později ve svých pracích uplatnila. Na jižním pobřeží Anglie se setkávala s uprchlíky z Belgie. 

V roce 1920 vydala Agatha první román Záhada na zámku Styles. Hlavní postavou byl belgický detektiv Hercule Poirot. Ve 20. letech ráda cestovala vlakem, své zkušenosti uplatnila ve Vlaku z Paddingtonu a ve Vraždě v Orient expresu. Spolu s manželem se v roce 1926 odstěhovali do Sunningdale, kde Archie propadl golfu. Oba manželé se odcizili. Agatha si mezitím koupila auto, které jí dalo pocit svobody. V roce 1926 beze stopy zmizela. Vyšlo najevo, že Archie měl poměr s mladší sousedkou. Po jedenácti dnech byla Agatha nalezena v lázeňském hotelu Harrogate. Agatha se s Archiem rozvedla a stáhla se z veřejného života. 

Odjela do Iráku, kde se seznámila s archeologem Maxem Mallowanem a v roce 1930 se vzali. Během 2. světové války pracovala v londýnské nemocnici. Od roku 1939 do 1945 vydala třináct románů a šest knih krátkých povídek. V roce 1952 byla uvedena divadelní hra Past na myši, která se stala nejdéle hranou hrou na světě. Po válce se Anglie změnila, změnily se i společenské hodnoty. Ke stáří se Agatha vrátila do Devonu a koupila dům Greenway, který jí připomínal dětství. Její manžel ale pracoval na katedře archeologie v Oxfordu, proto koupili dům Winterbrook v rušném tržním městě Wallingfordu, kde žili 40 let. Od roku 1961 do 1973 Agatha vydávala jednu knihu ročně. Ve Winterbrooku v roce 1970 poskytla jediný rozhovor tisku, školnímu časopisu. Zemřela tamtéž 12. ledna 1976 v 85 letech. Zanechala po sobě literární odkaz pro celé generace čtenářů.