Školní rok 2020/2021Školní rok 2020/2021 Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online! - 3 obtížnosti i pro chytré ženyHrajte s námi SUDOKU online! - 3 obtížnosti i pro chytré ženy
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 19.05. 2021
Dnes má svátek Ivo
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Štědrovečerní večeře a zvyky

23. 12. 2008 | Svátky

Přípravy

Slavnostní večeře začínala v okamžiku, kdy se na nebi objevila první hvězda. Stůl musel být vždy slavnostně upraven. Ubrus je doložen až ve 14. století a to v městských rodinách, na venkově se nepoužíval ještě v 18. století. Pod ubrus se dávalo trochu obilí z poslední sklizně nebo snop, či se přímo na stůl položil dožínkový věnec a do něj se vkládaly mísy.

Pod talíře se dávají mince nebo šupiny z vánočního kapra, aby se v rodině držely peníze.

Někde bylo zvykem položit na stůl ošatku se všemi plodinami, které dala zahrada, les i pole, přidávala se sklenice medu.

Důležitým zvykem pro staročeské Vánoce je přidávání jednoho talíře navíc – a hlavně dodržovat sudý počet lidí u stolu, v to počítaje také talíř mrtvému členu rodiny nebo pocestnému.

Štědrovečerní večeře a zvykyPoblíž stolu se připravil menší stůl se všemi pokrmy a potřebami k vánočnímu hodování, protože po celou dobu večeře se nesmělo vstávat od stolu. To pochází z pohanského zvyku vycházení duší na tento svět – duše by mohla zasednout místo vstanuvšímu člověku a on do roka umře. Dnes se spíše traduje, že z rodiny odejde.  A tomu bych věřila, neboť dva synové v různých letech vstali v průběhu večeře od stolu, a i když si opět hned sedli, nakonec už byli příští Vánoce jinde. Manžel vstal od stolu a poodešel a nakonec druhý rok byly již Vánoce bez něj- osud si jej vzal.

Nesmí se zapomínat ani na “povinnou” modlitbu před večeří a poděkování za vše, čeho se nám uplynulý rok dostalo a vyslovení přání, aby se všichni znovu ve zdraví příští rok zde sešli.

Jednou z méně známých “pravidel” je pečení jablkového závinu. Když hospodyně vkládá do tuku první řízek, má také dát do trouby péct jablkový závin, který má být pomyslnou třešničkou večeře. Dnes se jako špička hostiny podává zmrzlinový pohár nebo dort.

Devatero chodů

Večeře musela mít několik chodů – prý devatero. Hojnost spočívala v pestré skladbě pokrmů – na stole měly být všechny plodiny, které se během roku urodily. I tento zvyk se časem měnil.

Tradiční večeře začínala kouskem chleba nebo domácí oplatky s medem, česnekem nebo bylinkami, kterým se přičítala ochranná moc. Dalším chodem byla polévka, nejčastěji hrachová, čočková či houbová, později rybí. Hlavním jídlem byly zapečené nákypy s houbami – hubník nebo kuba. Starými obřadními pokrmy byly také kaše (prosová, jáhlová, hrachová, krupičná). Nesmělo chybět sušené ovoce, někdy vařené (např. muzika – sladké vařené jídlo z perníku a sušeného ovoce). To vše musely doplňovat jablka a ořechy.

Štědrovečerní večeře a zvykyTekutiny – na závěr večeře se pije pivo, pálenka, později čaj či punč, k nim se podávala vánočka nebo závin. Teprve později se na venkov dostalo drobné cukroví.

Podle staré tradice se nemá podávat k večeři alkohol a původně církev zakazovala i maso. Tento zákaz prý lidé obcházeli a hostinu s masem si připravovali na večeři 23. prosince. Takové večeři se např. na Moravě říkalo hojná. Jako vždy opět vede město i v porušování těchto tradic, a tak se do svátečního jídelníčku na Štědrý den dostávalo pomalu maso, dorty, cukroví, exotické ovoce i alkohol.

Dnes si každá rodina svůj jídelníček sestavuje sama. Někdo dodržuje některé z tradic, jiní se uchylují k jídlům z cizích kuchyní (krocan – USA, mořské plody aj.) Většina rodin však dodržuje tradiční novodobou českou skladbu jídelníčku – hrachová/rybí polévka, bramborový salát a řízek nebo smažený kapr.

Kapr

Již starověcí Římané chovali kapry v umělých nádržích, objevili je v Maďarsku v Dunaji (součásti tehdejší římské Panonie) a kapři se stěhovali do Říma. Chov kaprů se postupně rozšiřoval až k nám přes Bavorsko. První kapři k nám přibyli spolu s mnišskými řády cisterciáckými ve 12. století. Tito mniši uměli stavět rybníky- byli vyhlášení mistři rybníkáři. Středověké kláštery musely být hospodářsky samostatné – pěstovaly svou zeleninu, obilí I dobytek a proto také začali chovat i kapry. Rybí maso bylo jediné maso, jež mohli jíst o půstu.

V době Karla IV. byly rybníky zřizovány již nejen jako klášterní, ale i panské. V renesanci rybníků přibývalo a zkvalitňovaly se chovy a ryby se prodávaly na trzích. Štědrovečerním jídlem se u nás stal kapr až počátkem 20. století v období světových válek, kdy jiného masa byl nedostatek.

JanaOssend – čtenářka

ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Talíř dávám vždycky, ze začátku se mi manžel divil , potom děti ale už si zvykli a chystají ho sami. S tím odcházením asi na tom něco bude, ale jde to těžko, letos to zkusím nachystat si menší stolek a nehnu se. Každý rok krájíme jablíčka, a říkám si že zvířátko, by mělo dostat taky něco ze stolu. A ještě si pamatuju u našich, že jsme museli dojíst celou večeři, na čemž teda doma taky lpím. Ale jelikož mám malé děti je to těžké. No, ale zase tím natahuju to napětí než přijde Ježula
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles