Češi reklamují obuv neoprávněně. Může ze to ekonomická situace a neznalost účelovosti obuvi, tvrdí odborníci

Reklamace obuvi se v České republice stala diskutovaným tématem. Češi jsou s reklamačním procesem dobře obeznámeni a znají svá práva. Obuv však často reklamují neoprávněně. Podle odborníků lze považovat až dvě třetiny reklamací bot za nekompetentní. Chování lidí v tuzemsku souvisí s ekonomickou situací, ale i s používáním obuvi v rozporu s danou účelovostí.

Podle odborníků čeští zákazníci dobře znají svá práva, nicméně reklamace zneužívají. „Dle našich zkušeností zhruba 70 % toho, co lidé u obuvi reklamují, není oprávněnou reklamací. To, co se v jiných zemích Evropské unie absolutně nereklamuje, jsou čeští zákazníci schopni reklamovat zcela běžně. Například okopané špičky obuvi,“ uvedla Vlasta Mayerová, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace. Podle ní toto chování souvisí s ekonomickou situací mnoha rodin, zejména těmi s malými dětmi. „Není ojedinělým případem, že přímo v požadavcích zákazníka na řešení reklamace je uvedeno, že chce dětskou obuv vyměnit za stejnou, ale o číslo větší,“ upřesnila Mayerová s tím, že vše, co zákazníci reklamují, přitom nemusí být nutně vadou výrobku.

Při reklamacích se prodávající často setkávají s absencí základní údržby nebo s používáním obuvi v rozporu s danou účelovostí obuvi. Obuv lze v současnosti rozdělit na obuv vycházkovou, společenskou, módní, rekreační, zimní a sportovní. Pro každý účel užití je tedy vhodný jiný druh obuvi. Mnoho lidí dnes chybuje při nákupu tím, že si myslí, jak za drahé peníze nakoupili kvalitní obuv. Pak ale musí po čtrnácti dnech obuv reklamovat, přičemž reklamace jim není uznána. To vše díky tomu, že obuv, kterou zakoupili, byla například určena jako módní. Ta se podle některých reklamačních podmínek nosí pouze krátkodobě a neslouží jako vycházková obuv.

Právě obuv označená jako módní nebo vysoce módní se v dnešní době stala problematickou kategorií z hlediska možností uplatnění reklamace. Je sice příznačné, že je určena pouze pro krátkodobé, občasné nošení, ale v žádném případě to neznamená automaticky omezení její životnosti nebo to, že se prodávající může zbavit odpovědnosti za vadné plnění. Jestliže označení módní obuv nebo vysoce módní obuv dle prodávajícího znamená omezení užitných vlastností výrobku, musí na to spotřebitele upozornit, a to ještě před zaplacením. Délka  záruky se tím však nemění  a je 24 měsíců, stejně jako u jiného spotřebního zboží.

V Novém občanském zákoníku se přitom pojem záruka či záruční doba již nepoužívá ve smyslu, jak tomu bylo doposud. Stále platí základní pravidlo, že prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc nemá při převzetí vady. Vyskytne-li se taková vada do 24 měsíců, je možné zboží reklamovat. Projeví-li se vada do 6 měsíců od zakoupení zboží, má se za to, že výrobek byl vadný již v době jeho prodeje. Prodejce je tedy povinen uznat reklamaci a výrobek v první řadě opravit, popřípadě vyměnit za nový, pokud neprokáže, že vadu spotřebitel způsobil sám.

Hovoříme o vadě, nikoliv o oběžném opotřebení. Po uplynutí 6 měsíců je prokazování, jak a kdy byl výrobek poškozen, na straně spotřebitele.