Učíme se cizím řečem

„Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.“

Známá věta, kterou pronášel jeden ještě známější český učitel, myslitel, filozof a spisovatel. Stejný člověk prosazoval i slovní spojení „Škola hrou“.

Mnozí z vás již jistě vědí, koho mám na mysli. Ti, kteří ještě tápou, se mohou podívat do své peněženky, a pokud tam najdou dvousetkorunovou bankovku, budou již jistě také v obraze. Ano, myslím tím Jana Amose Komenského.

Člověk si ani nedokáže představit, co pravdy se v těchto dvou rčeních skrývá a v dnešní době, kdy to bez znalosti jazyků nejde, dvojnásob. Jak ale učit jazyky hrou?

Asi bych v tomto případě ani nepoužívala slovo „učit“.

Představovali jste si někdy při učení, jak si otevřete hlavu a vědomosti vám do ní prostě naskáčou samy? Bez dřiny a hodin strávených nad danou látkou? Přesně to se může stát vašemu dítěti, pokud mu dáte vhodné podněty ve správnou dobu. Naučí se řeč bez učení a bude ji umět jako rodilý mluvčí.

Hezká představa? Myslíte, že to nejde? Já tvrdím, že to jde!

Protože žijeme v cizině, často se mě lidé ptají: „A co myslíš, bude malá mluvit česky nebo německy?“, popřípadě: „Mluvíte na ni německy? Ne? A jak se to má naučit?“

Mně tyto dotazy nedávají smysl. Vím, že dítě bude mluvit jak česky, tak německy. Já na ně mluvím česky, protože je potřebuji naučit češtinu a nehodlám mu motat hlavu svou němčinou, která navíc obsahuje mnohé chyby. Člověk se může snažit sebevíc, ale pokud se musel jazyk učit, nikdy ho nezvládne stejně dobře jako rodilý mluvčí.

V čem tedy spočívá ono kouzlo? Může se i vaše dítě naučit cizím jazykům bez práce, i když neopustí hranice státu?

Odpověď je jednoduchá. Ano, může!

Lidský mozek se v časovém horizontu postupně otevírá různým věcem a zhruba někdy mezi druhým a čtvrtým rokem života je hlava doslova otevřená učení jazyků. Také se vám stalo, že jste dítěti vyprávěli pohádku, pár dní na to ji chtělo opět slyšet a při vyprávění vás každou chvíli opravovalo, že jste minule to či ono slovo řekli jinak? Přesně tak to funguje. Dítě si v této době pamatuje celou pohádku slovo od slova a fixuje si tak slovní spojení, posloupnost, skloňování, časování, zkrátka vše, co daný jazyk obnáší. Pokud nabídneme dítěti více jazyků, stejným způsobem se naučí i další.

Toto období je jedinečné a ve chvíli, kdy se hlava pro učení jazyků zavře, musíme se danou řeč pracně učit sami a i přes veškerou snahu nikdy nedosáhneme stejně kvalitního výsledku.

Nedoporučuje se učit dítě více než tři jazyky. I když mnohá dítka jsou schopná pojmout i více řečí, tři by měly být maximem. Už i fakt, že umí dítě tři jazyky, a vidí jejich provázanost, mu značně usnadňuje učení dalších řečí. Každý, kdo se, krom mateřštiny, někdy učil alespoň další dva jazyky, ví, že se mu každá další nová řeč učila snáze, než předchozí.

Podstatné je nekombinovat jazyky. Pokud rodič s dítětem mluví česky, má s ním mluvit pouze česky. Pokud mu pohádky v televizi pouštíte po obědě anglicky, pouštějte mu pohádky v televizi po obědě anglicky a třeba němčinu můžete pouštět v podobě audionahrávek večer. Dítě musí vědět, že daná řeč souvisí s daným způsobem prezentace. Stačí krátká nahrávka a pohádka každý den.

Hodně dětí se naučilo druhému jazyku díky satelitům, aniž by si toho jejich rodiče vůbec všimli, tak proč by tomu nemělo být stejně i u vašeho dítěte?

Normální zdravé dítě je skutečně schopné se naučit více řečí bez učení, jen se s nimi musí ve správnou dobu v dostatečné míře a správným způsobem setkat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10