Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 36. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 36. týden:

Startují premiérové díly – to nejzajímavější ze zahraničí. Už od roku 1995! Prima SVĚT přináší světové unikáty, neuvěřitelné záběry, rarity a informace, také zprávy o úspěšných, ale třeba i úplně neznámých Češích v nejrůznějších, i těch nejzapadlejších koutech planety. Nabízí nečekané souvislosti, exkluzivní reportáže a místa, která tvoří svět. Pravidelně ho uvádí ostřílení moderátoři Anna Kadavá a Josef Kluge. Tento nejstarší pořad televize Prima, vyjma zpravodajství, a jeden z nejstarších v českých televizích vůbec je s vámi už od roku 1995. A kromě Prima ZOOM ho můžete sledovat také na Primě a CNN Prima NEWS.

Šplhají po horských stezkách, plavou přes řeky nebo se probojovávají ledovými pustinami s teplotou minus 50 stupňů Celsia. Jejich cesta je vede úžasnou přírodní krajinou a vytváří velkolepé scenérie pro zcela obyčejný úkol. Účastníci, někdy bez bot a po celé dny, jsou pouhými studenty cestou do školy.

Mimo náš dohled probíhá nový vesmírný závod, který narušuje globální geopolitickou rovnováhu. Technologický gigant Elon Musk již vyslal na oběžnou dráhu 3 000 satelitů, aby přinesl internet přes satelity na nejodlehlejší místa na planetě. Zmocněním se nízké oběžné dráhy Země získává geopolitickou převahu a vtahuje Čínu a Evropu do závodu o tuto oběžnou dráhu. Satelitní projekty se množí. Jaký svět vzejde z této kolonizace nízké oběžné dráhy Země? Vesmírné agentury se obávají přetížení a zvýšeného rizika diplomatických krizí. Zatímco Elon Musk vidí svou moc upevněnou spojenectvím s Donaldem Trumpem, píše se nová kapitola v dobývání vesmíru s bezprecedentními dopady na Zemi. Měli bychom vyhlásit moratorium na stop stav dalších satelitních projektů? A můžeme to vůbec zvrátit?

Muži a ženy, kteří se starají o provoz nejrušnějších severoamerických dálnic, neohroženě vyrážejí vstříc další nepředvídatelné zimě. Jak se jim podaří obstát v úplně nové bitvě proti nezkrotným živlům na důležité silnici 401? Sledujte odvážné záchranáře v pokračování napínavého seriálu.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. 

Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl na vrcholu doverských útesů. Film La Manche: Souboj obřích děl odhaluje dosud neznámou kapitolu válečných dějin a prozrazuje více o těchto obřích super zbraních, které střežily obě strany průlivu.

Zhlédněte nejvýznamnější momenty druhé světové války z jedinečné perspektivy. Série kombinuje archivní záběry a snímky se současnou krajinou a propojuje tak zajímavé destinace s nelibou minulostí. Seriál odstartujeme návratem do června 1943, kdy spojenecké síly chystaly největší vylodění v historii – Den D.

Domácí kočky jsou nejoblíbenějšími mazlíčky na světě. Sdílejí 96 % genů s tygrem. Kočky mají svůj příběh. Je za nimi evoluce dlouhá 10 milionů let, která je epickou cestou od skvělého lovce až po lenocha na gauči. S africkým lvem mají mnoho společného, včetně instinktu predátora. Již dvacet let pracuje se lvy ve svém útulku v Africe Kevin Richardson, jemuž se říká Zaříkávač lvů. Podle něj jsou lvi přátelští, i když můžou být agresivní. Svou podrážděnost vyjadřují drobnými signály těla, stejně jako kočka domácí. Jako jediní jsou lvi společenská zvířata, možná je to dáno tím, že loví ve smečce. 

Ostatní jsou samotáři. Záliba kočkovitých šelem v akrobacii má kořeny v jihovýchodní Asii, domovu všech koček. Kvůli vysokým stromům a lovu ptáků a opic se naučily šplhat a hbitě skákat, jako např. vzácný levhart obláčkový. Kočkovité šelmy se také kvůli lovu maskují, barvou a kresbou srsti splývají se svým prostředím. Mají pružnou páteř a dlouhé svaly, jako gepard, který vyvine rychlost přes 100 km/h. Ke vzácným kočkovitým šelmám patří i bílý jihoafrický lev. Nejde o albína, ale o genetickou mutaci. Ve volné přírodě jich žije jen třináct. Karakal má rychlé reflexy, při lovu ptáků vyskočí až do výšky tří metrů. 

Smrtící skus má jaguár, který uloví i třímetrového kajmana. Kočkovité šelmy potřebují své teritorium a značkují si ho. Totéž dělají i naši mazlíčci. Kočky domácí  mají v oblibě potravu o teplotě 38 ˚C, což koresponduje s teplotou ulovené kořisti. V přírodě se kočkovité šelmy živí i mršinami a svou kořist si ukrývají. Kočkovité šelmy mají rozdílné povahy, jsou to jedinečné osobnosti, ale všechny mají společné neuvěřitelné schopnosti – mrštnost, super smysly, důmyslné maskování a sílu.   

Seriál nás vezme na výpravu do čtyř nejzajímavějších národních parků Pobaltí. Estonsko je nejsevernější a nejmenší zemí Pobaltí. Je řídce osídlené a 10 % jeho rozlohy tvoří národní park Soomaa, známý svými mokřady. Je to největší zaplavená oblast severní Evropy a nejvlhčí část Estonska. Lotyšský národní park Gauja leží v ledovcovém údolí starém 300 milionů let a protéká jím nejdelší lotyšská řeka Gauja – polovinu území pokrývají lesy. 

Na severu Estonska leží podél čtyř poloostrovů národní park Lahemaa. V jedné z nejvýznamnějších lesních rezervací v Evropě rostou až stoleté borovice, smrky a osiky, v mokřadech porosty mechu a lišejníky. Kurská kosa, od roku 2001 součást Světového dědictví UNESCO, odděluje kurskou lagunu od Baltického moře. V roce 1991 byly části kosy vyhlášeny národním parkem.

Nové technologie jako Google Earth nabízí pohled na zemi jako nikdy předtím. Z pohodlí domova lze probádat jakoukoli oblast, a není tedy divu, že se podařilo narazit na celou řadu skutečných záhad. Co jsou různé nezapadající objekty a máme pro ně racionální vysvětlení?

Odvážná polská novinářka a cestovatelka Martyna Wojciechowska vás opět vezme na cestu kolem světa za inspirativními ženskými hrdinkami. V Rumunsku nahlédne do romské komunity Gáborů a seznámíme se s jejich tradicemi a zvyklostmi. V Dubaji se seznámíme se Saúdkou Rahou Moharrakovou, úspěšnou horolezkyní, která se stala symbolem společenského pokroku a inspirací pro spoustu mladých lidí. V Malawi se setkáme s náčelnicí Theresou Kachindamotovou, významnou ženou, která pomohla mnoha dívkám uniknout předčasnému sňatku a znovu najít cestu ke vzdělání. 

V Gruzii se potkáme s Mariam Kukunashviliovou, významnou lékařkou a jednou z nejvlivnějších žen v zemi, která se specializuje na léčbu neplodnosti. V Keni navštívíme výjimečnou křesťanskou komunitu, která jako jedna z mála otevřeně podporuje intersexuální osoby, a její zakladatelku Darlan Rukihovou. Do Egypta se vydáme za Sally Hassonovou, významnou ženskou trenérkou boxu, která pomáhá dívkám z chudších poměrů v zemi najít sebevědomí, sílu a cestu k lepší budoucnosti. Jedinečná 13. řada pořadu Žena na konci světa je u konce. Jak probíhalo natáčení? A s jakými překážkami se štáb musel během cest potýkat tentokrát?

Nová řada fascinujícího seriálu přináší další obří mechanické bestie. Prozkoumejte a odhalte ještě větší a velkolepější stroje a zjistěte, jak fungují zevnitř. Od gigantických monster, která drtí zemi pod sebou na prach, přes stroje, jež zachraňují životy, až po mašiny na jaderný pohon – v nových epizodách dokumentárního seriálu Kolosální stroje nadzvedneme jejich kapotu a odhalíme, jak fungují a na co běží. Nenechte si ujít dechberoucí pohled na největší stroje, jaké kdy lidstvo postavilo. Díky propracovaným digitálním animacím se podíváme až do nitra těchto technických mistrovských děl, zatímco nám odborníci na slovo vzatí prozradí, čím je každý z těchto kolosálních strojů výjimečný.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!