Vtipný zmrzlinář

Když bylo dceři osm let, začala se učit anglický jazyk. Chodila jednou týdně na kroužek a výuka ji velmi bavila. O prázdninách jsme jeli do Chorvatska. Dcera se těšila na to, že si zde svoji angličtinu vyzkouší. Říkala jsem jí, že tam může mluvit česky a budou jí rozumět.

Když jsme se šli večer projít, dcera si chtěla koupit zmrzlinu. A trvala na tom, že si o ni řekne anglicky. Nejdříve si větu asi dvakrát přeříkala a potom šla k pultu. Já jsem stála vedle ní a vybíraly jsme, jakou si dáme. Dcera se rozhodla pro citronovou a cookis. Už otvírala pusu a chtěla si ji objednat, když prodavač spustil česky: „Tak jaká to bude, mladá dámo?“ Dcera zůstala stát s otevřenou pusou a chvíli nebyla schopna odpovědět. Potom se na jejím obličeji objevil zklamaný výraz. Prodavač se nejdříve asi zalekl, že se něco stalo, a tak se to snažil napravit vtipem.

Vzal dva prázdné kornoutky na zmrzlinu a různě s nimi žongloval. Potom se opět zeptal, jestli si už vybrala. Vůbec jí ale nedal prostor k odpovědi. Hned totiž pokračoval ve svém vtipném monologu. Během řeči vzal do jedné ruky lžíci a procházel kolem pultu se zmrzlinou. Kornoutky si dal do sebe a lžící nabral vanilkovou a dal ji do kornoutku. Potom ještě různé druhy ovocných a nakonec kokosovou. Mezi každým nabráním zmrzliny různě kornoutky pohazoval, že jsme měly obavy, aby neskončily na zemi. Nakonec dcera dostala krásně duhovou zmrzlinu. Tedy ještě než ji dostala, tak si z ní prodavač vystřelil. Když jí zmrzlinu podával, tak mírně cuknul rukou a zmrzlina padala k zemi. Prodavač ji ihned zachytil druhou rukou a dceři ji s úsměvem podával a ještě popřál dobrou chuť.

Po celý týden dcera nechtěla jít na zmrzlinu jinam. Vždy běžela ke svému známému zmrzlináři. Většinou u jeho stánku byla dost dlouhá fronta, tak se snažil o rychlý prodej. Když tam bylo méně lidí, prováděl se zmrzlinou ty své žonglérské kousky.  Každému podal zmrzlinu s úsměvem a ještě přidal pár slov. To jeho „Čau Čechy“ si občas s dcerou připomeneme ještě teď, po tolika letech.

Nejdříve dcera byla zklamaná, že si nemohla svou angličtinu vyzkoušet. A také nemohla pochopit, jak ten prodavač poznal, že jsme Češi. Brzy na to ale zapomněla a vůbec jí nevadilo, že v Chorvatsku mluví česky. A ještě se od srdce zasmála prodavačově vtipné češtině.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10