Léto - čas jahodLéto - čas jahod Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti Jak správně pečovat o orchideje?Jak správně pečovat o orchideje? Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 23.06. 2024
Dnes má svátek Zdeňka
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Vzpomínka na sestru

27. 12. 2023 | Vaše příběhy

Měla jsem mladší sestru. Jako děti jsme vyrůstaly v lásce a bezpečí. Celá naše rodina bydlela v malém domečku na kraji města. Protože tatínek tvrdě pracoval, měly jsme se lépe, než naši vrstevníci. Maminka pracovala ve škole, kam jsme jako školačky chodily, a tak jsme měly ve škole „protekci“, nebo jak se to vezme, protože jsme na oplátku byly pod drobnohledem ostatních.


Vyrostly jsme a každá měla svou rodinu. Mně se narodily dvě dcery a sestra měla staršího syna a mladší dcerku Lindušku. Linduška se narodila s vrozenou vadou srdce a už jako malinká musela podstoupit náročnou operaci. A tak se k Lindě přistupovalo jako by byla z porcelánu. Tomáš, její bratr, si na to zvykl. Sestra Lindu rozmazlovala. Nemusela nic dělat a vše měla dovoleno. Časem se to přestalo líbit i jejímu tatínkovi, mému švagrovi. Ovšem s mou sestrou nikdo nehnul. „Vy nevíte, čím si prošla?“ reagovala a vůbec neviděla, jak moc tím dceři ubližuje.

Děti vyrostly. Mé děti i děti mé sestry si udělaly maturitu, všichni také vysokou školu. Všichni, až na Lindu. Maturitu ale měla, a tak to nevadilo. Všichni si našli práci. Všichni, až na Lindu. Ta si užívala domácí pohody, nic doma nedělala a její máma jí skákala kolem zadku. Naučila si ji tak, a tak měla, co chtěla. Jediný, kdo se snažil v rodině sjednat spravedlivost, byl můj švagr. Měl ale problém se svou ženou, která mu vyčítala, že není k dceři dostatečně citlivý. Když pak švagr zemřel, nebyl už nikdo, kdo by chtěl Lindu přimět přistupovat k životu zodpovědně.                                                      

Má sestra těžce pracovala, aby uživila rodinu, potažmo sebe a dceru, protože Tomáš již také pracoval a živil se sám, k tomu si vzala brigádu. Chodila po práci uklízet do školy, aby bylo peněz víc. Linda nedělala nic. Mnohokrát jsem byla svědkem toho, jak sestra přišla z práce, zhltla pár soust a utíkala na brigádu. Po ní jí pak Linda často vynadala, že doma není nakoupeno a uklizeno. A tak sestra vybíhala po večerech do supermarketů Lindušce pro šunku, ovoce a zeleninu, aby měla vše čerstvé. Mnohokrát jsem se snažila sestře otevřít oči. Marně. Dál obskakovala dceru, pracovala za dvě a její dcera se válela doma.                                                                                

Byla to už dospělá ženská. Mnohé její vrstevnice měly dávno rodinu. Linda se ale držela dál v rodném domě, kde bylo o ni postaráno bez práce. Měla zde veškerý servis. Linda chodila značkově oblékaná, zatímco její máma chodila ve starém ošuntělém oblečení. Jakmile si Linda rozbila telefon, stačilo nakázat mámě a ona jí skočila pro nový. Tak se také stalo, že Lindě byl pořízen už třetí telefon. První zničila, druhý ztratila a ona, mladá žena, přece nebude bez telefonu? Její máma dosud měla starý typ telefonu, na který nejčastěji volala právě dcera, aby jí nadiktovala, po čem její veličenstvo touží a co má máma koupit cestou z práce. Sestra byla jako na baterky, upracovaná, sedřená a unavená. 

Tomášovi se to také nelíbilo. Mnohokrát se se sestrou pohádal. Máma se ale vždy zastala rozmazlované Lindy. A tak se Tomáš nakonec odstěhoval. Práci měl, uměl se o sebe postarat, navíc si našel přítelkyni, a tak mu bylo mimo rodný dům lépe. Linda, ač jí táhlo na třicet let, mládence nehledala. Mít děti, o které by se měla starat? Ani náhodou! Doma měla vše, nic jí nechybělo.

Když má sestra přišla o zaměstnání a měla příjem jen v podobě nízké odměny za úklid, bylo doma zle. Linda se na mámu denně utrhovala. Z čeho má žít? Přece nebude jíst chleba? A už vůbec nepůjde pracovat! Zvyklá jíst prvotřídní šunky a vybrané lahůdky se nechtěla Linda vzdát svého standardu. A jít do práce? Ona, tak nemocná? Linda přitom neměla žádné omezení. Operace z dětství se vydařila, Linda, nebýt líná, mohla klidně pracovat, mít děti a žít jako ostatní ženy. 

Příliš si ale zvykla na opečovávání a na to, že nemusí nic dělat. A tak se Linda na čas z rodného domu odstěhovala. Našla si dobře situovaného přítele, ke kterému odešla bydlet. Sestře odpadla péče o dceru. Našla si novou, ještě lepší práci, začala se oblékat podle poslední módy, dokonce jezdila s kamarádkou na výlety a kulturní akce. Byla spokojená. Dlouho to ale netrvalo. Nový přítel její dcery brzy poznal, že Linda je líná, rozmazlená a neschopná ženská, která doma neuklidí, neuvaří, nebude nikdy pracovat, a tak ji vyhodil. Linda se vrátila zpět do rodného domu. Teď už mohla, její máma dobře vydělávala a opět se zmohla na lepší život. Nebyla by to máma, kdyby dceru nepřijala. Sestře tak skončily výlety a kulturní akce, opět vyvařovala, nakupovala a uklízela kolem své dcery a znala jen práci. Sestra si ale nedala poradit.

Když má sestra před pěti lety zemřela, kdyby to záleželo na Lindě, měla by ten nejlevnější a nejskromnější pohřeb, jaký se dá pořídit. Tomáš to tak ale nenechal. Byť nebyl tak hýčkán, jako jeho sestra, cítil povinnost postarat se o slušný a důstojný odchod své matky a o její pohřeb. Linda mu s výdaji nepomohla, vždyť nikdy nepracovala. Tomáš se vzdal své části domu pro sestru. Věděl, že sám se o sebe postará. S Lindou to je ale horší, ta nikdy nepracovala a byla zvyklá, že se o ni někdo permanentně stará.                                                                                                                   

A tak i má neteř zůstala na život sama. Muže si jen tak nenajde. Každý, kdo ji pozná, ji brzy opustí. Musí ale z něčeho žít. Zatím to řeší sociálními dávkami a dům chátrá. Je mi smutno z toho, že má sestra o dům pečovala, starala se o rodinu a v péči Lindy vše nyní chátrá. Musí si ale sama přijít na to, že zahálkou a poleháváním člověk žít celý život nemůže. Jen pevně doufám, že jednou se vzpamatuje a pochopí, že na to, aby se měl člověk dobře, musí přiložit ruce k dílu, občas uklidit a pečovat o domácnost.


To je příběh mé sestry, která odešla právě mezi vánočními svátky. A tak je můj příběh i vzpomínkou na ni.


čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Vzpomínka na sestru:

Vzpomínka na sestru
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil


Smutný příběhSmajlík -jestli Linda něco začne dělat, tak o tom dost pochybuji
Obrázek uživatelky
profil
ale velice smutný. Linda možná skončí jako bezdomovec, protože neudržovaný dům se může po letech stát neobyvatelným.
Obrázek uživatelky
profil
Bohužel nevěřím tomu, že se Linda někdy postaví práci a životu čelem....Chudák vaše sestra i bratr Tomáš...
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles