To, že táhnu sama dvě tašky s nákupem do třetího, mi vždycky zkazí náladu. Měl by je tahat chlap! A vůbec, chlapa bych měla mít na všechny těžký práce, spravování auta, výměnu žárovek, stěhování nábytku, malování atd. Ale ne, já musím mít vždycky něco extra. Mám ženatého miláčka a tohle je daň. Kolik už mě tenhle vztah stál síly? Ale taky mi tak moc zvedl sebevědomí...
Konečně si připadám jako žena. Krásná a silná... Ale sama. To všechno se mi honí v hlavě, když se mnou není, myšlenky lítají hlavou jak splašený, naráží do stěn a znovu se vrací v plné síle jako hopíci. Ale když se mnou je, jsem absolutně v klidu, je to jako opium nebo nějaká droga a pak když tu není, srazí vás to na kolena.
Po rozvodu s egocentrickým uzurpátorem jsem se těšila, až budu sama, samostatná a užiju si s dětmi každý den. Ženáče jsem brala jako bonus na volné chvíle, ale brzy mi to přestalo stačit. Nestávalo se zřídka, že najednou zrušil rande na poslední chvíli. Už jsem byla obutá a připravená vyrazit do víru velkoměsta, navoněná, hlídání zajištěno a pak přišla SMSka: Dneska nemůžu. Cože?!! Nedokážu ani spočítat, kolik takových situací se stalo. Ani popsat pocity, kdy se vám v těle začne vzteky vařit krev a chce se vám řvát a brečíte tak, že máte pocit, že z toho žalu umřete. A už ho nechcete vidět, nestojí vám to za to, tahat se s ním a čekat a přizpůsobovat se mu. Milovat se v křoví v autě, chodit tajně do pizzerie, aby vás nikdo neviděl, tak raději postranními uličkami. Vzít se za ruku na ulici? No to ani náhodou! Jet na výlet... ale ne, tohle není sci-fi román...
Tak mu napíšete, že s ním končíte, že už toho máte dost, že už ho nechcete, protože vás to uráží a ničí a všechno to na něj vykřičíte a on mlčí. Ticho. Tak to ne, hochu, budeš komunikovat a všechno si to vyslechneš a přečteš, abys věděl, jak tě nenávidím a jak trpím! Nic. OK, tak jsem to přehnala, neměla jsem ti psát, že jsi kretén a že tě už nechci vidět... Slyšíš? Odpustíš mi to? A v tu ránu už on vidí, že hlava vychladla a přijde jasná SMSka: To víš, že jo, miluju tě a jedu za tebou! A všechno je zase krásný a barevný a voňavý a všechno má smysl, protože ho milujete a kdyby vás nechal, tak vám z toho žalu praskne cévka a budete protivná na děti a na kámoše a už nikdy si nikoho nenajdete. Takže miláček přijede, vy se mu vypovídáte, on vás pomazlí a pochová, má vás opravdu rád a je mu u vás dobře, tak jako vám u něj, vypijete vínko, nakecáte spoustu krásných nesmyslů a už je zase pomalu čas se rozloučit. Už vám zase stoupá trochu žluč... Po tom všem jsme spolu byli dvě hodiny a teď se zase týden neuvidíme??? Grrrrr... Naštěstí sex navozuje tak příjemné pocity, které vám vydrží minimálně ještě jeden den, takže žádná větší hádka nehrozí. Zatím...
Už to zase všechno vidíte tak, jak to má být. Chcete mít chlapa doma? Nechcete. Chcete se o něj starat, prát, žehlit košile, lézt si na nervy, chtít po něm nemožné a trpět jeho špatné nálady, čekat až vynese koš a pak si ho vynést stejně sama, čekat až opraví rozpadnutý šuplík a pak si ho stejně sama zalepit sekundovým lepidlem, poslouchat, že se mu nechce jet na výlet s dětmi a už vůbec ne lézt někam na hrad nebo snad spát ve stanu? Nechcete. Takže je všechno v pořádku. Doma máte naklizeno a svůj nerušený klid. Nikdo vám nepřepíná televizi a máte stále volný PC k dispozici. Můžete si večer někam vyjít a nikdo vám to nebude mít za zlé, můžete jít, kam chcete a s kým chcete. Ale kam a s kým, že jo?... Ne, takhle nesmíte přemýšlet, chce to myslet pozitivně, dívat se na to jen z té dobré stránky věci. Že vás nebaví sama koukat na TV a jít se sama projít? A co si pořídit pejska? Já mám dva kocoury. Děti tedy se mnou ještě čas tráví, ale dávám tomu dva, maximálně tři roky a konec, matko! No a o tom, jak si to se ženáčem ujasnit a udělat si opravdu hezký vztah se spokojeností na obou stranách, zase příště!
Konečně si připadám jako žena. Krásná a silná... Ale sama. To všechno se mi honí v hlavě, když se mnou není, myšlenky lítají hlavou jak splašený, naráží do stěn a znovu se vrací v plné síle jako hopíci. Ale když se mnou je, jsem absolutně v klidu, je to jako opium nebo nějaká droga a pak když tu není, srazí vás to na kolena.

Tak mu napíšete, že s ním končíte, že už toho máte dost, že už ho nechcete, protože vás to uráží a ničí a všechno to na něj vykřičíte a on mlčí. Ticho. Tak to ne, hochu, budeš komunikovat a všechno si to vyslechneš a přečteš, abys věděl, jak tě nenávidím a jak trpím! Nic. OK, tak jsem to přehnala, neměla jsem ti psát, že jsi kretén a že tě už nechci vidět... Slyšíš? Odpustíš mi to? A v tu ránu už on vidí, že hlava vychladla a přijde jasná SMSka: To víš, že jo, miluju tě a jedu za tebou! A všechno je zase krásný a barevný a voňavý a všechno má smysl, protože ho milujete a kdyby vás nechal, tak vám z toho žalu praskne cévka a budete protivná na děti a na kámoše a už nikdy si nikoho nenajdete. Takže miláček přijede, vy se mu vypovídáte, on vás pomazlí a pochová, má vás opravdu rád a je mu u vás dobře, tak jako vám u něj, vypijete vínko, nakecáte spoustu krásných nesmyslů a už je zase pomalu čas se rozloučit. Už vám zase stoupá trochu žluč... Po tom všem jsme spolu byli dvě hodiny a teď se zase týden neuvidíme??? Grrrrr... Naštěstí sex navozuje tak příjemné pocity, které vám vydrží minimálně ještě jeden den, takže žádná větší hádka nehrozí. Zatím...
Už to zase všechno vidíte tak, jak to má být. Chcete mít chlapa doma? Nechcete. Chcete se o něj starat, prát, žehlit košile, lézt si na nervy, chtít po něm nemožné a trpět jeho špatné nálady, čekat až vynese koš a pak si ho vynést stejně sama, čekat až opraví rozpadnutý šuplík a pak si ho stejně sama zalepit sekundovým lepidlem, poslouchat, že se mu nechce jet na výlet s dětmi a už vůbec ne lézt někam na hrad nebo snad spát ve stanu? Nechcete. Takže je všechno v pořádku. Doma máte naklizeno a svůj nerušený klid. Nikdo vám nepřepíná televizi a máte stále volný PC k dispozici. Můžete si večer někam vyjít a nikdo vám to nebude mít za zlé, můžete jít, kam chcete a s kým chcete. Ale kam a s kým, že jo?... Ne, takhle nesmíte přemýšlet, chce to myslet pozitivně, dívat se na to jen z té dobré stránky věci. Že vás nebaví sama koukat na TV a jít se sama projít? A co si pořídit pejska? Já mám dva kocoury. Děti tedy se mnou ještě čas tráví, ale dávám tomu dva, maximálně tři roky a konec, matko! No a o tom, jak si to se ženáčem ujasnit a udělat si opravdu hezký vztah se spokojeností na obou stranách, zase příště!
Dikru - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz