Zazimování begóniíZazimování begónií Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna? Hrajte s námi SUDOKU online! - 3 obtížnosti i pro chytré ženyHrajte s námi SUDOKU online! - 3 obtížnosti i pro chytré ženy Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 01.12. 2022
Dnes má svátek Iva
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Zpackaná šance

20. 11. 2022 | Vaše příběhy

Jako mladý jsem byl zamilovaný do jedné dívky. Problém byl v tom, že jsem nebyl sám. Veroniku miloval také můj kamarád. Oba jsme jí nadbíhali.

Když jsem ji potkal jednou v parku, byl jsem zrovna na cestě do obchodu. Chtěl jsem si koupit nový telefon a v batohu jsem měl proto velký obnos peněz. Veronika byla ale přednější. Pozdravili jsme se a já se osmělil, abych ji vyzval, jestli by si na chvíli nesedla na lavičku. Souhlasila. Teď nastala má příležitost. Začal jsem Veroniku získávat. Snažil jsem se být vtipný, zajímavý a zaujmout ji tak, aby měla zájem se vidět i příště. Asi to zabíralo. Bavili jsme se asi hodinu, když mě napadlo ji gentlemansky pozvat někam na odpolední svačinu. „Nechceš si sednout na kafe? A třeba na zákusek? Nebo co máš ráda?“

Veronika zaváhala, a nakonec pozvání přijala. Sedli jsme si do cukrárny. Konverzace pokračovala. Bylo mi s Veronikou příjemně. Po kávě zavolala příroda a já musel na toaletu. Poprosil jsem ji, aby mi pohlídala batoh. Nezapomněl jsem upozornit, že v něm mám dost peněz. Ne proto, abych zapůsobil, ale proto, abych ji přiměl k pozornosti a z batohu se něco neztratilo.

Cukrárna měla toalety dost daleko, přes dvůr, protože celá byla v malém domečku. A tak jsem se trochu zdržel. Když jsem se vrátil ke stolu, Veronika měla můj batoh na klíně. Všiml jsem si pootevřené boční kapsy. Do boční kapsy jsem dával svou peněženku. Znejistěl jsem. Veronika přece není zlodějka? Veronika se usmála s tím, že by už měla jít domů. 

„Počkej ještě, jen zaplatím,“ řekl jsem a hrábl do pootevřené kapsy. Peněženka uvnitř nebyla! Veronika najednou neměla stání. Nervózně pohlédla na hodinky s tím, že už měla být dávno doma. Nevěděl jsem, co mám dělat, a ani jsem neměl na útratu.

„Moment, hned jsem zpět,“ řekl jsem a poodešel od stolu tak, abych na Veroniku viděl. Seděla na židli stylem, jako by ji sedadlo pálilo. To mě utvrdilo. Vytáhl jsem svůj starý mobil z kapsy a zavolal na tísňovou linku policie. Vysvětlil jsem, kde jsem a sdělil, že tam jsem se zlodějkou, která mě právě okradla. Taky jsem nahlásil částku, kterou postrádám. A že to nebyla částka malá, policie byla během chvilky v cukrárně. Veronika se tvářila překvapeně. Když jsem ji před policisty obvinil z toho, že mě právě okradla, celá zrudla a rozplakala se. Na otázku, zda je ochotná předložit policistům obsah svých kapes i kabelky, přikývla. Vyskládala pak na stůl kapesníčky, hřeben, nějakou kosmetiku a malou peněženku s kytičkami. V ní měla jen pár korun. Po mé peněžence se slehla zem.                           

„Ale já ji měl! Tady v té kapse!“ Zuřivě jsem ukazoval na pootevřenou kapsu batohu. Jeden z policistů si všiml, že batoh má dvě postranní kapsy. Byly totožné. Vyzval mě, abych důkladně prohledal i druhou, zavřenou kapsu. Má peněženka tam byla. Nic v ní nechybělo. Hanbou jsem se málem propadl. Veronice jsem se omluvil. Už mě neslyšela. Klidně mohla jít, a tak vyběhla z cukrárny na ulici. Já musel vše urovnat s policií a zaplatit útratu.

Od té doby jsem se Veronice mnohokrát omluvil. Nikdy mě ani neposlouchala. Obcházela mě obloukem. Poslal jsem jí domů balíček s velkou bonboniérou a talismanem pro štěstí. Vrátil se mi zpět, že adresát zásilku odmítl převzít.

Veroniku nakonec sbalil kamarád. Ten jediný byl za tu mýlku rád. Brzy se odstěhovali na opačný konec republiky. Co jsem se doslechl, mají spolu dvě děti a velmi pěkné manželství. Dodnes se stydím za svou horkou hlavu a podezíravost. Nadarmo se neříká: „Dvakrát měř a jednou řež“.


čtenář
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Zpackaná šance:

Zpackaná šance
Zpackaná šance
Zpackaná šance
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !