Co je dobré vědět při alergické rýmě v těhotenství

Alergická rýma může způsobit astma

Tento proces se jmenuje „alergický pochod“. Dochází k němu při zanedbání léčby alergické rýmy, ze které si pacientka časem „vypěstuje“ bronchiální astma. Důležité jsou především genetická výbava pacientky a faktory vnějšího prostředí. Riziko rozvoje astmatu
u pacientů s chronickou rýmou je 3x – 4x vyšší. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně.

Viník jménem genetika

Jestli vás někdy napadlo, jakým způsobem dochází k přenosu alergie z matky na plod, vězte, že za to může placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale také pro protilátky produkované matkou proti látce,
na kterou je alergická. Přecitlivělost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností. Že při početí „přenese“ alergii na dítě otec
je pravděpodobné z 30 %. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost je vysokých
75 %.

Mnohé ovlivní i životní prostředí

Na vývoj plodu totiž nepřímo působí i škodlivé látky, které se nacházejí v našem okolí. Nejvíce škod dokáže napáchat znečištěné ovzduší, konkrétně smog, inverze nebo výfukové zplodiny. Těhotná žena by se proto měla co nejvíce vyhýbat podobně znečištěným místům. V případě, že v takovém prostředí pracuje, by měla ihned po otěhotnění odejít na rizikové těhotenství.

Kouřit zakázáno

Ženy, které kouří, by měly zvlášť zpozornět, pokud plánují otěhotnět. Nejlepší je přestat již několik měsíců před samotným početím, aby se tělo dokázalo včas zbavit toxických látek. To stejné platí i pro partnera, neboť i pasivním kouřením se do těla matky dostávají škodliviny, které mají vysoký podíl na vzniku nejen alergií, ale i astmatu. Tím děti kuřaček dle statistik trpí mnohonásobně častěji, než je tomu u žen nekuřaček.

Vhodná strava je základ

Zvýšený důraz na zdravou, pestrou a vyváženou stravu je třeba klást nejen v samotném těhotenství, ale i po něm. Minimálně v prvních šesti měsících života dítěte, zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou, je při kojení nutné vyhnout se adaptovaným kravským mlékům. Co by ale dítě mělo začít dostávat včas, jsou příkrmy z masa, zeleniny a ovoce. Stejně tak se doporučuje neotálet s přidáním potravin obsahujících lepek, například cereální kaše. Po celý následující dětský věk by zároveň měla platit určitá pravidla pro stravování dětí: strava pestrá, bohatá na vlákninu, vitaminy, stopové prvky, zastoupení základních živin ve správném poměru. Matky by do jídelníčku svých ratolestí neměly zařazovat potraviny průmyslově upravené či přímo průmyslově vyrobené, potraviny z fastfoodů a potraviny s přemírou cukrů a tuků, například sladké sycené nápoje nebo brambůrky.