Jak připravit tělo na změny před početím, v těhotenství a šestinedělí

Žena, která si přeje mít potomky, by měla myslet také, a možná především, sama na sebe. Všechny tři fáze těhotenství, tedy početí, samotné těhotenství a šestinedělí, pro ženu totiž představují zásadní fyziologické i psychické změny těla, s nimiž se musí vypořádat. Jestliže plánujete založit rodinu, seznamte se blíže s tím, jak o sebe v jednotlivých obdobích pečovat, co nepodcenit a na jaké změny se připravit, aby bylo zdravé a spokojené nejen dítě, ale i sama maminka.

Fáze 1: Otěhotnění

Loňský rok znamenal pro české porodnictví příznivý zlom v dosud negativním trendu snižujícího se počtu narozených dětí. Od roku 2009 se totiž rodilo čím dál méně miminek, nejnižší hranice byla 106 751 dětí v roce 2013. Statistiky však ukazují, že loni přišlo na svět 109 900 dětí, což je nejvyšší počet za posledních pět let. Průměrný věk matky se přitom nadále zvyšuje. Zatímco v roce 1989 ženy rodily první dítě v průměrném věku 22,5 let, loni to bylo již 29,9 let. Nejvíce dětí se přitom narodilo ženám ve věku 29 až 31 let. Ať už se žena rozhodne pro početí v kterémkoliv věku, je nezbytné, aby tuto touhu zohlednila s dostatečným předstihem a věnovala sama sobě náležitou péči. Jedná se především o úpravu životního stylu a životosprávy, které mají největší vliv na zdraví dítěte.

Tělo by mělo projít v první řadě celkovou detoxikací. Zohlednit by se měla fyzická kondice, neboť ženy s nadváhou hůře snášejí přicházející fyziologické změny. Vyhnout by se měly také stresu a dlouhodobé psychické zátěži, která vede ke zdravotním obtížím, jež komplikují početí. Důležité je rovněž omezit kouření i návštěvu míst, kde může dojít k pasivnímu přijímání cigaretového dýmu. Kouření totiž snižuje pravděpodobnost otěhotnění, vinou nikotinu vznikají také poruchy prokrvení placenty, dítě nedostává dostatek kyslíku a zvyšuje se riziko samovolného potratu. Omezit, nebo nejlépe vysadit, by ženy měly též alkohol, neboť i v malých dávkách snižuje kvalitu vajíček.

Podcenit by se neměl ani přísun kyseliny listové. Do jídelníčku, a to nejméně 3 měsíce předem, by ji žena měla zařadit v množství 0,4 až 0,6 mg, protože zvyšuje úspěšnost početí. Omezit by se měla taktéž spotřeba kofeinu v podobě čaje, kávy a kolových nápojů, neboť snižuje hladinu hormonu prolaktinu, jenž stimuluje vývoj mléčné žlázy. Nedoporučuje se užívat ani léky na bázi ibuprofenu, protože mohou bránit ovulaci, narušovat vývoj děložní sliznice a tím uhnízdění embrya. Výraznější fyziologické změny na sobě žena zatím v tomto období příliš nepociťuje, její tělo se musí pouze smířit s novým „očistným” stavem a umírněným životním stylem.

Fáze 2: Těhotenství

O samotném těhotenství se říká, že se jedná o „jiný stav”. V této fázi se tělo ženy skutečně značně mění, a to jak uvnitř, tak na povrchu. Uvnitř těla se mění procesy látkové výměny i stavba a funkce orgánů. Také dochází k růstu a změkčení tkání a uvolnění hladkého svalstva. Tělo více zadržuje tekutiny a ustává ovulace. Nervový systém bývá u řady žen v tomto období vlivem hormonálních změn atakován častými emocionálními výkyvy a změnami nálad. Mění se i funkce ledvin, kterými protéká více plazmy, a vylučovací systém pracuje intenzivněji.

„Srdce se zvětšuje zhruba o 12 %, pulzuje rychleji a vyprodukuje až o 40 % více okysličené krve, neboť jí musí zásobovat matku i dítě. Kvůli sníženému krevnímu tlaku těhotné ženy často omdlévají a dochází k nevolnosti. Vlivem hormonální změny se též zvyšuje srážlivost krve. Mění se i funkce trávicího ústrojí, které potřebuje více energie a vitamínů. Kvůli tomu žena pociťuje zvýšený pocit hladu. Otékají také oční čočky a rohovky, což se projevuje rozostřeným viděním. Nejvýraznější změnou však prochází děloha, která se zvětšuje a její hmotnost roste ze 70 gramů na více než 1 kilogram,“ vysvětluje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

Na povrchu těla pak nejčastěji dochází ke změnám velikosti prsů, které se vlivem hormonu estrogenu připravují na proces laktace, tedy tvorby mateřského mléka. Těhotenstvím se rovněž může zvýraznit pigmentace kůže a objevují se strie, nejčastěji v oblasti břicha, stehen a hýždí. Tělesná hmotnost gravidní ženy se zvyšuje v průměru o 8 až 12 kilogramů. Protože tělo prochází opravdu extrémními změnami, je nezbytné přizpůsobit i péči o něj. Samozřejmě platí přísný zákaz kouření a pití alkoholu, neboť mohou významně poškodit růst a zdraví plodu. Žena by neměla požívat ani volně dostupné léky bez konzultace s lékařem, protože látky v nich mohou zejména do 8 týdne těhotenství poškodit srdce, plíce a mozek dítěte. Omezit by budoucí maminka měla také aktivní sportování, zejména silové a dynamické činnosti. Ideální jsou naopak specializované kurzy cvičení pro těhotné či třeba delší procházky na čerstvém vzduchu. V prvním trimestru by se na jídelníčku mělo objevit zvýšené množství kyseliny listové, a to v dávce až 0,8 mg denně. Ta totiž obsahuje vitamín B, jenž podporuje tvorbu krve a růst buněk plodu.

Fáze 3: Šestinedělí

Po narození miminka přichází období, kdy se organismus ženy dostává zpět do přirozeného stavu, ve kterém bylo před otěhotněním. Tělo tedy opět prochází dalšími fyziologickými změnami, které pro ženu představují značnou zátěž. Ihned po porodu se hojí zejména hráz a pochva a navracejí se do původního stavu. Zmenšuje se děloha, zpevňuje se pánevní oblast i břišní svaly. V tomto období je nezbytná dostatečná hygiena, protože orgány jsou velmi citlivé a náchylné k bakteriálním zánětům. Vhodnější je proto sprchování pod tekoucí vodou než koupel ve vaně.

Ženy v šestinedělí též častěji trápí snížená činnost střev a močového měchýře, což způsobuje obtíže s vyměšováním. Vlivem velkého poklesu estrogenu začnou prsní žlázy produkovat mléko. Prolaktin stále ještě potlačuje ovulaci a přivozuje výkyvy nálad a značnou emocionální nestabilitu. Podle odhadů přichází v 50 až 75 % případů takzvané poporodní baby blues, kdy je žena značně přecitlivělá, plačtivá, úzkostlivá, vyčerpaná, nevyspalá a má pocit, že péče o miminko neprobíhá podle představ. Tento stav pak u 5 až 20 % rodiček přechází v poporodní depresi. Důležité je proto o svých pocitech hovořit s partnerem, rodiči, přáteli či lékařem. Pro psychickou pohodu je nezbytné udělat si čas také sama na sebe, odpočinout si a nebránit se svým koníčkům a zájmům. Na řadu by mělo přijít i častější cvičení a sex. Nejenže prospívají tělu po fyzické stránce, ale rovněž vyplavují endorfiny, které pomáhají zlepšovat náladu.