Jan Blažej Santini-Aichel

Jan Blažej Santini-Aichel byl geniální český barokní architekt italského původu. Proslavil se svým jedinečným stylem barokní gotika. V prosinci 2023 od jeho úmrtí uplynulo 300 let. Zde zmiňuji jen čtyři stavby v jedné ulici, na nichž se Santini podílel.

Valkounský dům, Nerudova 211/14. Je gotický dům, přestavovaný renesančně a barokně, s barokní přestavbou. Santini po roce 1705 dům vlastnil, přestavěl a obýval až do své smrti roku 1723. O dva roky později koupil i sousední dům U Zlaté číše a oba domy spojil. Po smrti Santiniho bylo dostavěno horní patro, fasáda v nejvyšším podlaží byla doplněna vrstvou pozdě barokního dekoru. Nad okny ve 2. patře je oválná kartuše s malbou P. Marie a nejsvětější Trojice.

Palác Thun-Hohenštejnský, též Thunovský, dříve Kolovratský, s hlavním s průčelím do ulice Nerudova 214/20. Monumentální palác s honosným průčelím vznikl podle návrhu Santiniho. Fasáda objektu se sochařskou výzdobou pocházející od M. B. Brauna patří mezi nejhodnotnější pražské vrcholně barokní fasády. V paláci nyní sídlí Velvyslanectví Italské republiky.

Jan Blažej Santini-Aichel Klášter theatinů/kajetánů s kostelem Panny Marie Ustavičné pomoci, Nerudova 215/24. Bývalý klášter theatinů u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána vznikl přestavbou renesanční palácové stavby z přelomu 16. a 17. stol., kostel vznikal ve stejné době. Rozsáhlý areál bývalého kláštera theatinů, později koleje redemptoristů s hlavním objektem barokně a klasicistně upravené koleje a přilehlým kajetánským kostelem s průčelím do Nerudovy ulice tvoří významnou dominantu předpolí Hradu. Po zrušení řádu 1783 byl klášter změněn na obytný dům. Santini se podílel na vlastním řešení průčelí a utváření nápadného hlavního portálu. Významný je jeho podíl na výstavbě interiéru: modelace vnitřních stěn, visuté empory v bočních stěnách v oltářním prostoru, volné šnekové schodiště spojující sakristii s výše položenou budovou řádové koleje.

Morzinský palác, též Dům U mouřenínů, Nerudova 256/5. Vrcholně barokní stavba z let 1713-14 stojí na místě čtyř měšťanských domů středověkého původu, renesančně přestavěných. Balkon nese dvojice postav mouřenínů, busty znázorňují Noc a Den, na průčelí je znak. Architekt Jan Blažej Santini-Aichel, sochař Brokoff Ferdinand Maxmilián. Od roku 1925 zde sídlí Velvyslanectví Rumunska.

Doplňující fota:

Pamětní deska. Z Nerudovy ulice je přístupný Jánský vršek, kde stojí Santini Garden, vedle něhož v ulici Šporkova se nalézá Pamětní deska s textem: Zde v areálu bývalého hřbitova a kostela sv. Jana v Oboře byl pochován geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel, 3. 2. 1677 – 7. 12. 1723. V dlažbě chodníku je vyobrazen půdorys kostela na Zelené hoře.

Na místě zrušeného barokního hřbitova a kostela se nalézá i letní zahrada Santini Garden.

Dům U Zlatého pluhu, dříve U Tří hvězd, na Pohořelci zakoupil pro svou rodinu otec Santin Aichel.

Další možností seznámení se s tvorbou Santiniho:

ČT, Santini - Cesta barokního génia. Dokumentaristé uvádí památky, které jsou spojeny se jménem jedinečného tvůrce. Fascinuje je hloubka architektova uměleckého poselství i četná tajemství.

ČT, Barokní srdce Evropy, čtvrtý díl: Nejznámější barokní architekt z Čech se proslavil originálním přístupem k architektuře, kterou pojal jako jeden velký optický klam, do nějž dokázal ukrýt mnoho symbolů, odkazů i myšlenek. Architekt - filosof a ilusionista.

Web Spolku Putování za Santinim zmiňuje další stavby v ČR. V Praze uvádí: Bílá Hora, Colloredo-Schönbornský palác, Kapitulní děkanství, Katedrála sv. Víta, Palác hrabat z Lissau, Svaté schody při kostele P. Marie a sv. Karla Velikého, Zbraslav.

Santini a svět jeho architektury (1723 – 2023). Národní technické muzeum, Kostelní 42. Výstava je věnována výjimečnému baroknímu architektovi, tvůrci ve stylu tzv. barokní gotiky, od jehož smrti 7. prosince 2023 uplynulo 300 let. Do 5. 1. 2025

Po stopách Jana Blažeje Santiniho-Aichela, bakalářská práce, Anna Kulišová, 2021.

Santiniho jazyk. Román Miloše Urbana, na jehož motivy natočil Jiří Strach televizní film. Film se natáčel v Praze a na dalších místech, kde stojí Santiniho stavby: v Kladrubech, Plasích, v Rajhradu, Křtinách a Sedlci a na Zelené hoře.

Kniha Santini: peklem duše k světlu, Jaroslava Černá. Cituji text: Nakladatelská anotace: „Historický a biografický román přibližuje romantickým pohledem portrét významného tvůrce z období vrcholeného baroka. Jana Blažej Santini-Aichel si od dětství připadá osamělý, protože kvůli tělesné vadě nezapadá mezi vrstevníky. I v dospělosti jej však čekají velké zkoušky. Postupně pochopí, že co mu bylo na jedné straně ubráno a odepřeno, se mu vrací v podobě neuvěřitelných vizí staveb plných fantazie. Až časem přijde na to, co všechno musí obětovat, aby dokázal zhmotnit a realizovat své geniální myšlenky a porozuměl smyslu svého osudu.“

Krásné stavby určitě stojí za prohlédnutí, vámi vložené fotografie určitě zaujmou...

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete