Kaiser a Lábus podruhé

Luděk Sobota pokračuje v mapování umělecké dráhy legendární dvojice komiků, kteří se zapsali do zlatého fondu České televize v pořadu Kaiser a Lábus podruhé.

Luděk Sobota nabízí ohlédnutí „zpátky„ do historie, na nezapomenutelné scénky celé řady dvojic komiků, které obohatily televizní zábavu jak v Československé, tak později v České televizi.

O pět let starší Jiří Lábus byl po absolutoriu DAMU přijat do tehdy liberecké Ypsilonky, zatímco Oldřich Kaiser v té době na divadelní fakultu teprve nastoupil. Po jejím ukončení účinkoval v divadle na Vinohradech a v letech 1985–1992 působil v pražském Studiu Ypsilon, kde spolu s Jiřím Lábusem, který je Ypsilonce věrný dosud, vytvořili nezapomenutelnou komickou dvojici.

Oba pánové mají za sebou nekonečnou řadu divadelních, filmových, televizních a rozhlasových rolí. Například za roli Bonneaua v Lasicově inscenaci Hlava medúzy (1996) získal Jiří Lábus prestižní cenu Thálie.  Za zmínku rozhodně také stojí jeho role Rumburaka, kterou pro něj napsala dvojice M. Macourek - V. Vorlíček, a jejímž jménem jej lidé často oslovují na ulici dodnes. V kafkovském filmu V. Michálka Amerika ztvárnil vážnou dramatickou postavu, za kterou získal Českého lva. Málokdo si bez něj dovede představit dabing Marge z animovaného seriálu Simpsonovi, či velmi poslouchaný rozhlasový seriál o rodině Tlučhořových, kde s Oldřichem Kaiserem na místě improvizovali děj a mistrně namlouvali všechny figury.
Oldřich Kaiser - jeden z nejvýraznějších talentů své generace, se po své nejprogresivnější éře v Ypsilonce stal v roce 1993 členem souboru Národního divadla v Praze, kde ztvárnil  řadu významných rolí.

Před kamerou debutoval v Kachyňově poetickém snímku Láska (1973). Do konce 80. let natočil více než tucet filmů, například: Zrcadlo pro Kristýnu a Plavení hříbat z r. 1975, Šestapadesát neomluvených hodin, Podivný výlet a Stín létajícího ptáčka z r. 1977, Setkání v červenci (1978), Revue na zakázku (1982), Komediant (1984), Já nejsem já (1985), Velká filmová loupež (1986) a jiné. V devadesátých letech hrál italského mafiána v Troškově komedii Slunce, seno, erotika, nebo ztělesnil ďábelského Delmarche v Michálkově filmu Amerika. Velkou popularitu mu přinesla televize, kde se objevil v seriálu Dynastie Nováků a několika televizních filmech.

V televizi se etabloval jako vynikající komik, vystupující ve dvojici právě s Jiřím Lábusem například v zábavné sérii Možná přijde i kouzelník, Zeměkoule a další. Tato fenomenální dvojice obohatila televizní zábavu nezapomenutelným způsobem – připomeňte si v pořadu Kaiser a Lábus podruhé.