Po proudu řeky Kamenice

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen 1. 1. 2000 a rozkládá se na 79 km čtverečních. Leží v Ústeckém kraji a navazuje na Národní park Saské Švýcarsko. Je to pohádková krajina, tedy alespoň pro mne. Procházka po proudu řeky Kamenice obklopené pískovcovými skalami a plavba na lodičkách, to je prostě nádhera.

Řeka Kamenice byla pro místní lid vždy zdrojem obživy. Plavilo se zde dřevo a také byla plná ryb – pstruhů a lososů. S rozvojem cestovního ruchu zde kníže Edmund Clary – Aldringen nechal vybudovat soutěsky a turistickou stezku. Tím umožnil návštěvníkům romantickou procházku podél řeky s různými skalními útvary, přes lávky, plavbu na pramicích a odpočinková místa s občerstvením. Edmundova soutěska byla slavnostně otevřena v roce 1890 a Divoká soutěska v roce 1898.

My jsme se vydali po proudu řeky Kamenice a cestu končili v Hřensku (zhruba 6 kilometrů). První úsek cesty lesem podél řeky mezi pískovcovými skalami nám utekl poměrně rychle. Nepotkávali jsme zde moc turistů. Došli jsme k Divoké soutěsce, nastoupili na loďku, kterou převozník pohání bidlem. Při této náročné práci nám ještě vypravoval o historii soutěsky, různé místní historky a popisoval okolní skalní útvary. Vše bylo podáno vtipnou formou v českém a německém jazyce. Divoká soutěska je dlouhá 450 metrů a plavba trvala zhruba 20 minut. Tato soutěska prý představuje tu nejcennější a nejzachovalejší část Národního parku České Švýcarsko. Však bylo na co koukat a to ticho! Dále jsme pokračovali opět pěšky. Viděli jsme nádherné skalní převisy a tunely. Zde se vám až zatají dech, jak to ta příroda vytvořila. Nedaleko od Edmundovy soutěsky je informační centrum a občerstvení. Můžete si zde koupit třeba buřtíky a na ohništi si je opéci. Jinak výběr jídel i nápojů je dost široký. Po krátkém odpočinku pokračujeme dále. Zde už je všude plno lidí a fronta na lodičky se zdá nekonečná. Po delší době na nás došlo, nastupujeme a vyplouváme Edmundovou soutěskou. I tento převozník vypráví různé historky a vtipně popisuje okolí. Délka soutěsky je 960 metrů a plavba trvala zhruba 30 minut. A opět bylo na co koukat. Příroda si tu se vším pohrála a vytvarovala skály do úžasných podob. Aby byla plavba atraktivnější, tak tu je vybudován Malý Niagarský vodopád. Vystoupíme z loďky a pokračujeme pěšky do Hřenska. Zde jsou cestičky plné lidí. A už tu bohužel není takový klid, ale nádherná příroda vše vynahradí.

Je možné absolvovat jen část cesty. Z Hřenska přes Edmundovu soutěsku k občerstvení a zpět. V tomto úseku bylo také nejvíce lidí. Během cesty se dá odbočit na další vyznačené turistické trasy, třeba k Pravčické bráně.

Pokud si chcete odpočinout od ruchu města, je toto ideální místo. Zde všechny starosti a problémy úplně vypustíte a sledujete tu nádhernou přírodu. Byla jsem tu kdysi jako dítě, ale nyní mne to opět úplně pohltilo. Myslím si, že příroda se nikdy neokouká, vždy tam uvidíte něco nového.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete