Prach na poličce počká aneb co vše se změní po porodu

 „Tak si, maminko, ještě zatlačte na ramínka, výborně – a máme tu krásného chlapečka, podržte si ho,“ pronese jakoby slavnostně paní doktorka a položí vám vaše čerstvé miminko na břicho. Zvednete hlavu a instinktivně ho pohladíte, zatímco váš maličký si vás zvědavě prohlíží svýma velikýma očima. Nepláče, jen se dívá – a ten pohled už nikdy nezapomenete. Ty zvědavé oči ve vás spustí lavinu takových emocí, o nichž jste dosud netušila, že jich jste vůbec schopná.

Najednou víte, kde je vaše místo a proč běháte po tomhle světě. Ten bezbranný človíček, kterého vám za pár hodin přinesou na pokoj a který se k vám přitulí, pevně uchopí váš ukazováček a vaše prso, není „půjčené miminko povozit a vrátit“, tohle štěstíčko patří k vám. Už napořád. A otočí váš život úplně naruby. Mateřství vás dočista změní. Váš dosavadní hodnotový žebříček udělá doslova kotrmelec – na prvním místě je vaše miminko. Některé dříve „podstatné“ věci přestanou být důležité.

Rázem vyměníte svou elegantní minikabelku za „žebradlo“, v němž rozhodně není místo pro pudřenku – vaše zavazadlo musí pojmout dostatek plínek, vlhčených ubrousků, přebalovací podložku, náhradní tričko, lahvičku s pitím, později také rohlík, piškoty či nakrájené jablíčko, bryndáček, lžičku, rachtátko a podobné nezbytnosti. Také na svou kadeřnici obvykle zapomenete – přerostlé vlasy si jednoduše stáhnete do praktického culíku, „střih“ udržujete sama metodou „kde mám nalepenou kašičku, tam to ustřihnu“. Opuštěné zůstanou i vaše poslední úlovky z obchodů s oblečením – miminko občas ublinkává, a tak doma klidně ještě v 11 hodin pobíháte v pyžamu a na ven si vystačíte s hromádkou triček z tržnice a několika pohodlnými kalhotami. Jako nejpraktičtější obuv se vám začnou jevit pantofle – ty si lehce nazujete i zujete, aniž byste musely řešit nerudovské „kam s ním“, tedy kam s miminkem.

S laxním úsměvem začnete své okolí ujišťovat, že spánek se přeceňuje. Co na tom, že dříve jste byla docela zdatný spáč? Vaše noci teď dostaly nový rozměr – miminko se budí zhruba každé tři hodiny a potřebuje přebalit a nakrmit, někdy si taky po jídle potřebuje ještě chvíli povídat nebo hrát… Nevadí, postavíte pár komínů z kostek, zazpíváte Vařila myšička kašičku, Paci paci pacičky a spánek doženete přes den – vždyť už v porodnici vám kladli na srdce, že „když spí miminko, spí i maminka“. Hormony obstarají, že napadnete vyčerpáním ani po několika probdělých nocích. A postupně se smiřujete s tím, že vaše kolegyně měla pravdu: „Jakmile si pořídíte děti, už se nikdy pořádně nevyspíte.“ Ani s úklidem už to není, co to bývalo. Jste plně zaměstnaná péčí o děťátko, a když vás potomek zrovna nepotřebuje, stačíte akorát tak vyměnit prádlo v pračce. Prach na poličce počká, hladové novorozeně nikoli.

Více si užíváte čerstvého vzduchu – pravidelné procházky vám i malému prospívají: miminko lépe spí, vy si protáhnete tělo a navíc ve vašem městě objevíte zákoutí, o něž jste nikdy předtím nezavadila, protože jste o nich neměla nejmenší tušení. Nicméně i ona vám časem zevšední, možná se vám dokonce stane, že ty malé uličky, které jste zpočátku vyhledávala, protože v nich není takový provoz, začnete časem nenávidět právě proto, že jsou tak malé a opuštěné. Váš společenský život se přesune z večerů do odpoledních hodin – objevíte kouzlo zahradních restaurací, cukráren a kaváren vybavených dětským koutkem, nebo dokonce pískovištěm. A ztratíte ostych – kojení na veřejnosti se pro vás stane naprostou samozřejmostí. Vždyť kdokoli, kdo dostane během vycházky hlad, se nají – ale co naplat, miminko si párek v rohlíku ani palačinku nedá…

Možná prořídnou řady vašich přátel – a možná vás to raní, některé možná opláčete. Netrapte se, pokud neunesli fakt, že spěcháte domů na koupání, ačkoli je zábava v plném proudu, pokud nepřišli oni za vámi, když vy jste za nimi zrovna nemohly, protože vaše dítě mělo horečku, a pokud vás vynechali, když šli s partou třeba do divadla, nebyli to opravdoví přátelé. Možná jim jen došlo, že vám mají sakra co závidět.