Únava v předdůchodovém věku

Když je člověk mladý, tak si vůbec nepřipouští, že jednou přijde doba, kdy Vaše tělo začne být unavené. Já si to ve svých 20 letech myslela také, že únava mě bude obcházet velkým obloukem. Bohužel realita je teď ale zcela jiná, než jsem si ji představovala.

Když jsem po mateřské dovolené nastoupila do práce, tak i přes to, že jsem měla 2 maličké děti narozené 13 měsíců po sobě, jsem byla prakticky plná síly a energie. Je pravda, že manžel mně s dětmi hodně pomáhal, chodila jsem na směny stejně jako chodil on a tak je jasné, že i on nebyl nečinný jako tatínek. Ale zejména vaření a pečení ro naši mladou rodinku bylo na mých bedrech. Dnes se jen tomu divím, jak vše jsem bravurně zvládala a ještě k tomu mnohdy i 3krát do týdne dělala 12hodinové směny, abychom měli více peněz pro své milované dcery. Takto jsme se vlastně s manželem střídali 12 let - tedy do doby, než se manželovi stal úraz na zledovatělém chodníku, kdy na zmrzlou zem padal namrzající déšť. A následkem tohoto úrazu pak manžel dostal částečný invalidní důchod a o několik let později se zhoršila také páteř a již hodně let má plný invalidní důchod. Když manžel zůstal doma, tak mně hodně odlehčil třeba už jen tím, že začal také prát, či setřel prach. Co mohl, to mně pomohl. Začala jsem v tuto dobu také více chodit do práce i v sobotu, pokud bylo potřeba. A necítila jsem se nějak unavená. A pokud přece jen ano, tak to většinou vyřešila sprcha a únava ze mě spadla.

předdůchodový věk A dnes? Jsem unavená stále častěji, nepomáhá prakticky vůbec nic a den ode dne se cítím stále slabší a slabší. Už se stává často, že i v práci se mně únavou zavírají oči, a tak mnohdy musím si je jít opláchnout studenou vodou. Holt důchodový věk je tady. Ono totiž po staru bych už v květnu šla do důchodu. Vůbec si nedovedu představit odchody do důchodu v 65 letech. Mně je o 10 let méně a mnohdy si říkám, že už jsem nepoužitelná. Po práci, když přijdu domů, tak první, co udělám je, že si uvařím kávu, která je malou záchranou při únavě. A pak také pejsci, které mám doma a pokud jsou zrovna i štěňátka, tak ta jsou asi nejúčinnější. Při nich člověk únavu ani nevnímá, nedají jí vůbec šanci. A pak spadne trochu únava, když má člověk alespoň o víkendu možnost pobýt v přírodě, sledovat krásu květů, stromů a zkrátka toulat se přírodou. Krás okolo nás je dost, stačí ty krásy jen vnímat. Mnohdy jsou ukryté v obyčejných věcech jako je třeba včelka na květině nebo zpívající kos někde na stromě.

Jak jste na tom s únavou Vy, co máte necelých 5-10 let do starobního důchodu? Také se tak cítíte, nebo jsem sama? Nejhorší pro mě jsou ranní směny, kdy musím vstávat ve 4 hodiny a večer nemůžu únavou mnohdy usnout a ráno bych tak ráda spala a nemůžu kvůli pracovním povinnostem. Možná to u mě má na svědomí štítná žláza, se kterou se léčím tím, že beru prášky a možná za to může i srdce, u kterého se mně nedovírá jedna chlopeň. A pak - od svých 18 let jsem ještě nebyla ani týden nezaměstnaná, takže odpočinek prakticky žádný. Vždyť po mateřské dovolené v jednom závodě už pracuji téměř 26 let a nemám zrovna lehkou práci. Moc se těším na svůj poslední pracovní den v továrně, a pak na den D, který bude prvním dnem mého starobního důchodu. Určitě nebudu vstávat už nikdy ve 4 hodiny.

Anicka59 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete