Pospíšilová Zuzana, Valentovičová Jana - Mokré pohádky

Název knihy: Mokré pohádky
Autoři: Pospíšilová Zuzana, Valentovičová Jana
Nakladatelství: Grada
Brožovaná vazba
Formát: 170 x 240 mm
Počet stran: 120
Rok vydání: 23.9. 2013
Cena: 259 Kč

Dvacet "mokrých" pohádek Zuzany Pospíšilové má společné téma - vodu. Ať už jde o rybník, tůňku, potok, moře, déšť, kroupy, mlhu nebo kapku potu, s každou podobou vody připlouvá do této knížky jiný pohádkový příběh a jiná vodní bytost. Víte, že voda má zázračnou moc? Umí najít ztracenou cestu, přičarovat poklad nebo potrestat nespravedlnost. Začtěte se do pohádek a uvidíte.

Ukázka z knihy Mokré pohádky:

O chlubivém rybáři

Bylo parné léto a lidé trávili většinu času u vody. Někteří se koupali, jiní se opalovali, ale byli i tací, kteří u vody jen seděli s rybářským náčiním v ruce a chytali ryby. U jednoho malého rybníka, kterému neřekli jinak než Hastrmaňák, seděli ve stínu vrbiček tři rybáři.
Potichu si povídali o svých úlovcích.
„Jednou jsem ulovil kapra velkého jak štiku,“ řekl jeden z nich, který měl na hlavě klobouk se širokou krempou.

„To je možné,“ souhlasně přikývl druhý. „Mně se tady taky podařil pěkný úlovek. Při měsíčních paprscích a těsně po dešti berou ryby jak divé. Musel jsem jich polovinu nechat plavat, abych došel domů. A jedna štika dokonce byla velká skoro jako sumec!“
Třetí z rybářů významně pozvedl ukazovák pravé ruky.

„Pánové, to bude tím, že o zdejší rybník se stará nějakej hastrman. Kdysi ho prej někdo zahlíd, a tak ho hastrman utopil.“
„O hastrmanovi jsem už taky slyšel všelijaké povídačky,“ přikývl první z rybářů, ten s tím kloboukem, „vrtalo mi to hlavou, a tak jsem se šel zeptat na úřad, jestli se tady v tom rybníce už někdy někdo utopil.“
„A co ti řekli?“ byl zvědavý druhý rybář.
„Nic. Vysmáli se mi. Je to prý docela mělký rybník. Co svět světem stojí, se tu prý nikdo neutopil.“
„Ale na každém šprochu pravdy trochu, jak říká lidové moudro,“ rozumoval třetí rybář. Předtím opět významně pozvedl ukazovák, tentokrát na levé ruce. Najednou to ve křoví za nimi zašustilo a všichni tři, vystrašení povídáním o hastrmanovi, se polekaně svalili ze svých stoliček na jednu hromadu.

Z křoví vykoukla hlava dalšího rybáře. „Co tady vyvádíte?“ zeptal se pobaveně. Rozhrnul křoví a s plnou rybářskou výbavou si to šinul přímo k nim. „Najde se tu ještě jedno místečko pro mistra rybáře?“ zeptal se nafoukaně. „Vy jste, koukám, začátečníci, že jo?“ zasmál se, když se ostatní tři rybáři sbírali ze země. Než něco namítli, čtvrtý rybář, který se považoval za mistra světa, prohlásil: „Určitě nebudete mít nic proti tomu, když vás něčemu přiučím!“
Ostatní tři rybáři se po sobě otráveně podívali a první z nich, ten s kloboukem na hlavě, řekl: „My tady jen tak odpočíváme a povídáme si. Je to lepší než sedět v zakouřené hospodě.“ Doufal, že nově příchozího odradí. Druhý z rybářů jeho plán pochopil a přisadil si: „Tady ani žádné ryby neberou!“
„Tady úřaduje hastrman a ryby dává jen na příděl,“ dodal třetí.
„Nesmysl! Takovým povídačkám už ani děti nevěří!“ zasmál se čtvrtý rybář a položil na zem kufřík s návnadami.

Knihu Pospíšilová Zuzana, Valentovičová Jana - Mokré pohádky koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Grada.