Vojanovy sady na Malé Straně

Vojanovy sady jsou veřejný park na Malé Straně nedaleko Klárova a jsou považovány za nejstarší částečně zachovalou zahradu v Praze, která vznikla v 17. století jako součást kláštera karmelitek částečně na místě zahrady zpustlého biskupského dvora založeného ve 13. století.

Uzavřená klášterní zahrada byla rozdělena na okrasnou část ke kontemplaci, ovocný sad a zčásti na užitkovou zahradu zelinářskou. Byla zahrnuta do konceptu budování kláštera karmelitek u sv. Josefa. Karmelitky si zde nechaly postavit kapli sv. Terezie a kapli sv. Jana Nepomuckého. Po zrušení kláštera v roce 1782 zahradu s klášterem získal ústav anglických panen, které zahradu změnily na anglický park s potůčkem, bazénkem a tůňkou.

V roce 1890 byl park poškozený stoletou vodou. Po sekularizaci v roce 1920 byl park zmenšen. Část zahrady byla zabrána stavbou budovy ministerstva financí.

Vojanovy sady jsou částí někdejší ovocné zahrady, která byla zvána tehdy podle původních vlastníků Pytlíkovská či Flavínovská.

Více z historie si zájemci určitě vyhledají, takže zmíním až rok 1919, kdy po vzniku Československé republiky se zahrada stala majetkem státu a rok 1954, kdy byla zahrada zpřístupněna veřejnosti a dostala název Vojanovy sady na památku význačného českého herce Eduarda Vojana, který nedaleko odsud na Klárově žil a zemřel.

V letech 1979 - 2011 se o park staral Jindřich Pavliš. Jeho působení připomíná pamětní deska ve Vojanových sadech.

Sady jsou obklopeny vysokou zástavbou domů a vysokou barokní zdí. Kolem sadů stojí palác Thurn -Taxisů, palác Windischgrätzův a budova Ministerstva financí.

V sadech se nacházejí tři barokní kaple.

Kaple sv. Eliáše má podobu umělé krápníkové jeskyně. Nástěnné malby zobrazují výjevy ze světcova života, Zmrtvýchvstání duší a Očistce. Na oltáři je socha sv. Josefa. V kapli byla v roce 1663 pohřbena zakladatelka pražského karmelitského kláštera, ctihodná Elekta, jejíž zázračně neporušené přirozeně mumifikované tělo je v současnosti vystaveno v karmelitánském kostele sv. Benedikta na Hradčanech. Nad vchodem kaple je znak s orlicí. Kaple je pro veřejnost otevřena pouze výjimečně, interiér kaple jsem ještě neviděla, někdy se přesvědčím, zda informace o interiéru jsou stále platné.

Barokní Kaple sv. Terezie z Avily postavená v roce 1743 je uvnitř zdobená nástropní freskou oslavující sv.Terezii. Na stěnách jsou iluzivní malby. Kolem kaple je kruhový prostor s lavičkami. I tato kaple je otevřena pouze výjimečně, interiér neznám, informace si musím ověřit.

Barokní výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého s vyhlídkovou terasou je součástí ohradní barokní zdi. Výklenky jsou komponovány v osách zahradních cest. V hlavním výklenku jsou pozůstatky výzdoby - reliéfní, nástěnné malby, stávala zde socha sv. Jana stojící na rybě od Ignáce Františka Platzera z roku 1749. V současnosti je socha v péči Galerie hl.m. Prahy. V bočním výklenku jsou dveře na schodiště vedoucí na vyhlídkovou terasu nad kaplí. Terasa je veřejnosti nepřístupná, což je škoda. Z terasy má být pěkný výhled nejen na Vojanovy sady, ale i na Pražský hrad a na Malou Stranu. Na terasu se lze prý dostat během EHD, zkusím využít. (EHD - Dny evropského dědictví. V září jsou veřejnosti zpřístupněny nejzajímavější památky a objekty, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.)

V parku převažuje ovocný sad a styl anglického parku s okrasnými stromy. Roste zde jinan dvoulaločný, červenolistý buk lesní, převislá vrba bílá a magnolie. Mezi stromy objevíte i květinové záhony, včelí úly, malý skleník, jezírko, dětský koutek, tenisový kurt.

Široké schodiště na jižním konci zahrady vede na odpočinkovou a vyhlídkovou růžovou terasu. Vyvýšená terasa s balustrádou má charakter klášterní zahrady s pergolou. Na terase jsou lavičky a růžové pergoly, sluneční hodiny a kašna.

Skryté sluneční hodiny objevíte na stěně budovy, vznikly patrně ve druhé polovině 17. století. Hodiny jsou s freskovou malbou, je vidět žehnající postava převorky kláštera Bosých karmelitánek, převorka ct. Marie Elekta á Jésu. Stupnice hodin je zjednodušená vypuštěním křivek zvěrokruhu pro znamení Lva, Raka a Blížence.

Kašna byla objevena v roce 1980 pod nánosem zeminy při čištění plochy od plevelů. Než kašnu restaurátoři vyzvedli, počítalo se jen s tím, že bude osázena květinami. Díky restaurátorům je dnes kašna ve tvaru čtyřlístku s vodotryskem usazena v záhonu, voda v ní cirkuluje pomocí čerpadla umístěného pod pískovcovou nádrží.

Při povodni v roce 2002 vltavská voda zatopila sady do výše až čtyř metrů. Jak se rekonstrukce povedla, se můžete na jaře přesvědčit. Na jaře jsou sady s rozkvetlými ovocnými stromy nejkrásnější. Navíc tu potkáte i volně pohybující se pávy, v létě tu bylo údajně 24 pávů. Vojanovy sady jsou přístupné po celý rok.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete