Likér ořechovka - nejoblíbenější receptyLikér ořechovka - nejoblíbenější recepty Halloween v roce 2024Halloween v roce 2024 Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 01.11. 2024
Dnes má svátek Felix
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Návykové pití sladkých tekutin aneb na pití je voda, ne cukřenka

15. 05. 2015 | Péče o tělo
Pitná voda z vodovodu je ideálním a nejlépe dostupným zdrojem tekutin a má blahodárné účinky na lidský organismus. Napomáhá regulovat tělesnou teplotu, rozvádět živiny prostřednictvím krve do všech potřebných částí těla, zbavovat se škodlivých látek a stabilizovat střevní mikrofloru. Dále má pozitivní vliv na správnou činnost ledvin a pomáhá utvářet zdravou pleť. A v neposlední řadě dostatečná hydratace celkově přispívá k fyzické a psychické rovnováze těla. I navzdory zjevným výhodám, které dostatečný pitný režim přináší, zůstává jeho dodržování stálým problémem jak u dospělých, tak u dětí.

MUDr. Zlatko Marinov, přední dětský obezitolog, popisuje problémy spojené s pitným režimem u dětí: „Při průzkumech stravovacích zvyklostí u dětí je opakovaně zjišťován nedostatečný pitný režim. Je proto velmi potřebné příjem vhodných tekutin u dětí a dospívajících podporovat. Denní potřeba tekutin u dětí a dospívajících se s věkem mění. Příjem tekutin je třeba rozložit do celého dne.“

Věková kategorie 4 – 8 let by měla denně přijmout více než 1,5 l tekutin, ve věku 9 – 13 let okolo 2 l tekutin denně. Od 14 let věku jsou děti z hlediska potřeby tekutin považovány za dospělé a potřebují dle tělesné hmotnosti cca 2,45 – 2,8 litru tekutin denně. Uvedené množství tekutin ale zahrnuje i tekutiny obsažené v potravinách.

Pokud máte rádi vodu ochucenou, mějte na paměti, že kalorický výdej je stejně důležitý jako kalorický příjem. Chcete-li tedy pít ochucenou vodu, musíte započítat vypitý oslazený nápoj kaloricky mezi přijaté potraviny. 

Běžná obezita – zdravotní výzva 21. století


obezita

V České republice v současnosti 50% dospělých obyvatel bojuje s nadváhou a 20 % je obézních. Ve srovnání s tím by se mohlo zdát 25 % dětí s nadváhou a 16 % obézní dětské populace jako podružný problém. Varovný je však vzestup nárůstu dětské obezity a zejména její extrémní formy. V současné době je v ČR 156 tisíc dětí s obezitou a 34 tisíc dětí s extrémní obezitou. V České republice se za čtvrtstoletí zpětinásobil počet obézních dětí a současný životní styl je více než alarmující.

Přenos obezity z dětství do dospělosti je jednoznačně prokázaný a z 80% dětí s nadváhou vyroste obézní dospělý. Období zdánlivě uspokojivého životního stylu rané dospělosti, v které jsou plně funkční všechny metabolické pochody, které jsou sto vyrovnat závažné chyby v životním stylu i vzhledem k reprodukční atraktivnosti, přechází v selhávání v následujících životních obdobích. Zdánlivě uspokojivé zjištění stagnace výskytu nadváhy a obezity v naší populaci zastiňuje fakt, že více než polovina naší populace je ohrožena rozvojem kardiometabolického rizika. Přesto, že jsme nejspíš dosáhli v ČR neuspokojivě vyváženého stavu v rámci celé populace, neodráží tato data fakt, že ti co jsou obézní, jsou stále více závažněji obézní.
 
V současnosti se prevence vzniku běžné obezity jeví jako jediná účelná „ léčba“ obezity. V plné míře totiž platí, že o co obtížnější je léčba obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku. I když se jeví komplexní problematika nejen dětské obezity na první pohled jako velmi složitá, ve skutečnosti je možné stanovit jednoduchá a účelná preventivní pravidla. Za svůj životní styl a životní styl svých dětí sice odpovídá v první řadě rodič a sám jedinec, ale boj proti obezitě nemůže být jen bojem jednotlivců. Zabránění obezity v dospělosti snižuje výskyt cukrovky II. typu o 2/3.

Agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů dokážeme předejít více než 80 % srdečně-cévních příhod. Pouze respektování racionálních zásad životního stylu rozhoduje o tom, jestli se dítě a následně dospělý jedinec setká za svůj život s problémem obezity. Nicméně je holým faktem, že prakticky na žádné společenské úrovni se stále nedaří v současnosti ke konkrétnímu klientovi donést banální rovnici: energetický příjem = energetický výdej.  
Na prvním místě si musíme všichni uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu počtu dětí s obezitou.
V dětské obezitologii platí pravidlo: 1 ušetřená koruna ve stravě na začátku = 10 korun zakoupené tukové tkáně následně rodinou = 100 korun vydaných na léčbu obezity ve zdravotnictví  = 1 000 korun celospolečenských nákladů spojených s následky obezity.  


Návykové pití sladkých tekutin


Již přechodem na bezmléčnou stravu se může rozvíjet u batolat závislost na sladké tekutiny. Ke konci kojeneckého věku vzniká tlak zbytečně rychle nahrazovat mléko, které v tomto období plní i úlohu tekutin, jinou tekutinou. Fyziologickou potřebu však mnohdy nezvládne přemoci jiná nežli přeslazená tekutina. Dítě ztrácí vazbu na uhašení žízně pramenitou vodou. Předčasné odstavení od mléka je neracionální a nežádoucí. Z chutí si batole vybírá především sladké. Proto je v pitném režimu potřebné důrazně nabízet pramenitou pitnou vodu, neslazené ovocné či dětské bylinné směsi a mléko, aby si dítě nezvyklo na sladké pití.
V předškolním věku i ty maminky, které v kojeneckém věku zařazovaly pouze čistou neochucenou vodu, začínají po 2. roce věku zařazovat do pitného režimu dítěte slazené tekutiny, a to mnohdy výhradně a bohužel se tak děje i v předškolních zařízeních. Je někdy pro maminky až nadlidské úsilí přesvědčit dítě, že voda je pro ně v každém případě nejlepší, anebo že se nekoupí sladké barevné pitíčko s dětskými motivy, ale pití bez obrázků, z dětského pohledu mnohdy fádní a ještě k tomu bezbarevné.

Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je ale důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní vody, ovocné a bylinkové čaje a jen výjimečně ředěné kvalitní džusy anebo tzv. fresh džusy, které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu.

Samozřejmostí u předškoláka jsou denně neslazené mléčné nápoje. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv. „prázdnou energii“, čímž hlavně u dětí se sklonem k obezitě může dojít k nastartování samotného problému. Když si dítě zvykne na nesladkou chuťovou stopu, jiné nápoje ani nevyžaduje. To, co se dítě naučí v předškolním věku, kromě jiného i ve smyslu chuťového výběru a návyků, si s sebou ponese i do dospělosti. Je důležité i ve škole zdůraznit pitný režim, ve kterém zásadně preferujeme neslazené tekutiny - ideálně pramenitou vodu.

pitný režimSoučasná výživová doporučení přímo nevylučují žádné potraviny a tekutiny, ale zdůrazňují konkrétní pravidla. Pokud si chceme dopřát pochutiny s vysokým energetickým obsahem, máme si pro ně dojít - vydat odpovídající energetický výdej. Sportovní utkání a k němu energetický nápoj. Chuťové nápoje pro děti jsou především nápoje společenské, u kterých se povídá. I děti mohou kolu i džus, ale jen jako alternativu ke sklence vína nebo poháru piva u rodiče, se kterým si povídají. Rodiče doma nevypijí celou láhev alkoholického nápoje - taktéž děti nevypijí celou láhev koly.

Na pití je voda, ne cukřenka


Při průzkumech stravovacích zvyklostí u dětí je opakovaně zjišťován nedostatečný pitný režim. Vzhledem k tomu je velmi potřebné příjem vhodných tekutin u dětí a dospívajících podporovat.
 

Nápoje a tekutiny:

1. Pitná voda z vodovodu - neperlivá či perlivá - je ideálním a nejlépe dostupným zdrojem tekutin.
2. Slabě mineralizované minerální vody (neochucené) jsou vhodnými nápoji.
3. Středně mineralizované minerální vody (neochucené) nejsou vhodné jako výlučný zdroj tekutin, pouze ke „střídání“ a dospělý člověk by měl vypít max. 500 ml denně, dítě ještě méně. Výjimkou jsou děti a dospívající s výraznou pohybovou aktivitou, kteří ztrácejí pocením i vyšší množství solí, a potřebují je tedy častěji doplňovat.
4. Ochucené minerální vody, které jsou slazeny náhradními sladidly do pitného režimu nejen dětí nepatří. Příležitostně se povoluje 500 - 750 ml za den.
5. Slazené nealkoholické nápoje. U nich je každá informace, která se netýká příjmu vody v pitném režimu, mystifikací a klamavým tvrzením. Energie, bílkoviny, cukry, vitamíny, vláknina, minerály – nic z těchto živin není určené k pitnému režimu, ale k jídlu. Ani ovoce a zelenina se u zdravého člověka včetně dítěte nepije, ale jí. Nealkoholické nápoje v současné době tvoří hlavní zdroj přidaných volných cukrů v denním energetickém příjmu.


Jaká je v České republice situace ?


S nárůstem nadváhy se u dospívajících  souběžně zvyšuje i spotřeba slazených nápojů. Při vzájemném působení těchto dvou proměnných se zapojuje působení vysokého glykemického indexu slazených nápojů s efektem zvýšené postprandiální glykémie a zvýšené inzulinové rezistence. Slazené nápoje se tak podílí na snížení pocitu sytosti a následně mohou vést k přejídání.  Neslazené nápoje pocit sytosti neovlivňují a svým objemem spíše brání pocitu hladu. Tím umožňují větší flexibilitu v množství a četnosti porcí. Odstranění nebo výrazné snížení spotřeby slazených nápojů může vést ke snížení kalorického příjmu, zvýšení pocitu sytosti, snížení inzulinové rezistence a může napomoci k redukci hmotnosti.
Spotřeba nealkoholických nápojů se za posledních 20 let zvýšila o 300 % a 85 % dětí ve škole konzumuje alespoň jeden nealkoholický sladký nápoj denně. Riziko dětské nadváhy se zvyšuje s každou přidanou sklenicí přislazovaného nápoje nad obvyklou denní potřebu 1,6 krát (tj. o 60%).
Omezení  příjmu slazených nápojů patří mezi základní čtyři pilíře prevence nadváhy vedle raného kojení, omezení času stráveného před obrazovkou a navýšení pohybové aktivity, které jsou deklarovány globálními autoritami od úrovně OSN, WHO a Evropské unie, včetně autorit odborných společností v rámci všech doporučených postupů.

V kontrastu s tím stojí podklady založené na ověřených důkazech. Otázkou zůstává, zda mají v prevenci snížení výskytu obezity přednost celoplošné změny stravovacích návyků (jako je omezení spotřeby slazených nápojů) před individuální krátkodobou redukcí hmotnosti při jejím nárůstu (jakmile se u jednotlivce rozvine obezita, je obtížné zhubnout a redukci udržet).  Přestože jsou důkazy o vlivu slazených nápojů na zdravotní stav významné, nejsou prozatím jednoznačně prokazatelné a nelze vzhledem k tomu legitimně prosazovat  v rámci veřejného zdraví legislativní změny. Vzhledem k tomu zůstává rozhodnutí v plné míře na každém z nás.

Autor: MUDr. Zlatko Marinov
Foto: SodaStream


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !