Zuzana Pospíšilová - DeTeKTiVové

Název knihy: DeTeKTiVové
Autorka: Zuzana Pospíšilová
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2012
Formát: 170x220 mm
Počet stran: 56 str.
Cena: 189 Kč

Bratrům Tomášovi a Kubovi přinese stěhování do nového domu netušené dobrodružství. Připojí se k tajné klučičí partě a společně s novými kamarády se stanou svědky krádeže vzácného obrazu. Důvtipní malí detektivové přivedou policii na stopu zloděje. Zbývá ale objevit záhadně zmizelý obraz.

Dospěláci mají svoji Agathu Christie, pro děti je tu Zuzana Pospíšilová a její dětská detektivka. Malí čtenáři se mohou těšit nejen na napínavý text a krásné ilustrace Markéty Vydrové, ale také na tajný vzkaz a doprovodné detektivní otázky. A pozor! DeTeKTiVové budou brzy pátrat v dalších, nových knížkách.

O autorce knihy DeTeKTiVové:

Mgr. Pospíšilová Zuzana je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Dříve pracovala v dětském rehabilitačním stacionáři, převážně s dětmi s organickým poškozením CNS a pohybovým postižením. V době studií se zabývala tématem rozvoje tvořivosti u dětí mladšího školního věku, nyní píše knihy pro děti.

Ukázka z knihy DeTeKTiVové:

Stěhování

„Proč se musíme stěhovat?“ zeptal se Kuba do ticha. „Budeme na čerstvém vzduchu a ve vlastním domečku,“ vysvětlila mu maminka. „Uvidíš, že se ti tam bude líbit víc než tady.“ „Ale já se taky nechci stěhovat. Tady všechny znám a tam nebudu znát nikoho,“ přidal se Tomáš, Kubův starší bratr. „Neboj, určitě se seznámíte. Tady jste si taky museli kamarády najít. A teď už dost řečí, jdeme balit!“

Tatínek ani nezvedl oči od počítače. Byl zabraný do práce a nic kolem nevnímal. Dokonce ho nevyvedlo z míry ani to, když mu maminka před nosem sbalila hromádku papírů, která ležela na psacím stole. „Pro tebe to platí taky!“ pronesla dotčeně maminka. Tatínek přikývl, ale bylo naprosto jasné, že neví proč. Za pár dní bylo všechno naskládáno v krabicích a v pytlích. Nábytek byl opatřen ochrannou fólií, aby se cestou nepoškrábal. Přijel stěhovací vůz a parta silných pánů do něj všechno naložila.

Maminka, tatínek, Kuba a Tomáš nasedli do svého stříbrného auta a jeli směrem do nového domu. Když dorazili, stěhováci už byli na místě. Maminka věděla, že teď bude mít hodně práce, a nechtěla, aby se jí kluci motali pod nohama: „Tady máte oplatku, jablíčko a pití a běžte prozkoumat dětské hřiště, které je za rohem.“ „Co když se ztratíme?“ strachoval se Kuba.

„Když zůstanete jen na hřišti, tak se určitě neztratíte! Asi za hodinu se přijďte ohlásit!“ řekla maminka. Rodiče se lopotili při ustavování nábytku a vybalování věcí. Kuba s Tomášem zatím mapovali okolí svého nového bydliště. Než došli na hřiště, snědli oplatku i jablíčko, a tudíž měli volné
ruce. To je totiž na hřišti hrozně důležité.

Seznámení

Na hřišti bylo pár dětí, které si spolu hrály. Holky zvlášť a kluci taky. Kuba hned odběhl k volné houpačce. Než stihl nasednout, odstrčil ho jiný, větší kluk. Byl ostříhaný nakrátko a vypadal, že se chce prát: „Nezabírej místo, když nejsi odsud! To je jen pro místní!“ řekl povýšeně. Tomáš viděl, že se něco děje, tak přispěchal Kubovi na pomoc!

„Nech mýho bráchu na pokoji, jinak uvidíš!“
„Hele, nech si ty řečičky, sbal si bráchu a běžte, odkud jste přišli, tady je to jen pro ty, kdo tady bydlí,“ odbyl ho kluk.
„My tady ale bydlíme!“ nedal se Tom.
„Jo? A kde?“ byl zvědavý kluk.
„Za rohem!“
„No, to určitě. Já tam bydlím taky a vás dva jsem tu nikdy neviděl!“

„Dneska jsme se přistěhovali,“ odpověděl popravdě Tomáš
a Kuba přikyvoval.
„Tak se jdem přesvědčit. Jestli je to pravda, vezmem vás do tajné party. Jestli ale kecáš, tak odsud hned vystřelíte. Oba.“
Kuba s Tomášem, veliký kluk a ještě další dva kluci, kteří se k nim hned přidali, v hloučku klusali ulicí. Za rohem opravdu stálo stěhovací auto.

„Ahoj, mami, jen se hlásíme a zase jdeme na hřiště,“ volal Tomáš z dálky na maminku, která z auta vynášela květináče s květinami.
„Bezva! Vidím, že jste se už skamarádili. Až budete mít hlad, tak přijďte!“
„Takže nás berete do party?“ zazubil se Tomáš a Kuba se přitom
zhoupl na špičky, aby vypadal větší.

„Já slovo držím,“ řekl ten velký kluk. „Já jsem Dan. A tohle jsou Tadeáš a Vašek,“ představil všechny Dan. „A jak se jmenujete vy?“
„Já jsem Kuba,“ řekl rychle Kubík, aby ho Tomáš náhodou nepředběhl.
„Já jsem Tomáš,“ usmál se Tom.
Kluci si vzájemně podali ruce, stejně jako třeba fotbalisté před zápasem. Přátelství bylo uzavřeno.

Knihu Zuzana Pospíšilová - DeTeKTiVové koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Grada.