Co a kdy pít k jídlu?

Pití tekutin bylo vždy základním předpokladem přežití. V dobách, kdy vodní zdroje často přinášely smrtící epidemie, se pily nápoje vyžadující tepelné zpracování – v naší zemi to byla hlavně medovina a pivo. Když jsme se pak vrátili k bezpečné vodě, popíjení piva nám zůstalo, zejména v kombinaci s hůře stravitelným jídlem (tzv. typicky českou kuchyní).

Oblíbené párování

Základem pro konzumaci nápojů k jídlu je hlavně zvyk z dětství, tedy návyky našich rodičů, jak vyplývá i z výsledků průzkumu1) – většina populace se řídí zvyklostmi z dětství, bez korekce na mnohdy změněné stravování. Některé rodiny tak k jídlu zásadně nepijí například alkoholické nápoje a konzumují vodu, případně vodu se šťávou. Jiné zase využívají nabídky ochucených neslazených vod. Mnozí pak kombinují různé typy vod s pokrmy, k nimž v jiných rodinách tvoří typickou kombinaci pivo. Zajímavé je, že k jídlu obecně preferujeme nápoje studené, jen výjimečně zvolíme nápoj teplý – čaj nebo kávu, a to skoro vždy jen k jídlům sladkým. Kromě snídaně, kdy naopak konzumujeme převážně nápoje teplé, protože to tak máme navyklé.

K jídlům zahraniční kuchyně si obvykle dáváme nápoje v kombinaci typické pro příslušnou kuchyni – obvykle jde o víno u italské, řecké či francouzské kuchyně, které mnozí z nás poznali při svých dovolených. V současné době atraktivní asijské kuchyně podporují konzumaci čajů k jídlu. Seveřané nemají problém zapíjet svá převážně rybí jídla mlékem.

V kombinaci s invazivním moderním rychlým stravováním se začaly k jídlu masivně konzumovat slazené perlivé limonády, převážně kolového typu. Konzumace slazených nápojů, zejména v dětském a adolescentním věku, přitom představuje nejen riziko nadváhy, ale i negativní preferenci konzumovaných jídel.

Správné načasování

Díky zvyklostem z dětství se úspěšně přenášejí do dalších generací i některé mýty. Zdaleka nejtypičtějším je mýtus o tom, že k jídlu se nemá pít, případně jen v minimálním množství, aby se neředily trávicí šťávy. Tento mýtus se dokonce objevil i ve výukovém materiálu pro vysokoškolské studenty. Realita je jiná – pro optimální zpracování jídla potřebujeme dostatek tekutin jak před jídlem, tak během jídla, případně i po jídle.

Důležitý je reálný objem konzumovaných tekutin. V běžném životě nevypijeme krátce před jídlem litr či více tekutin. Běžné napití představuje asi 1 dcl tekutiny, oblíbený lok 25–35 ml. V průběhu standardního hlavního jídla je obvyklé vypít 400–500 ml nápoje, při slavnostních hostinách s předkrmy zhruba 800 ml. Pokud konzumujeme stravu s vyšším podílem vody, například zahajujeme řidší polévkou, můžeme počítat s menší dávkou tekutin k pití.

V současném stravování formou rychlého občerstvení jde však spíše o suchou stravu, často se smaženými či pečenými pokrmy, které vyžadují více průběžného zavlažování.

Dostatek tekutin před jídlem nám umožní mít k dispozici dostatek slin, které potřebujeme při kousání a rozžvýkání soust. Ta se slinami promísíme, a tím startujeme první kroky úspěšného trávení. Průběžné zapíjení soust nám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané potravy. Jen tak ji žaludek dokáže úspěšně promísit s žaludeční šťávou a dostatečně řídkou pak odesílat k dalšímu trávení do střeva.  

Z hlediska stravitelnosti je významnější dostatek tekutin než jejich druh. Pro mobilizaci produkce trávicích šťáv funguje zejména pravidelnost, prostředí a vůně, z pohledu nápojů pak spíše mírně hořký nápoj (aperitiv). Nahořklý a jemně perlivý nápoj nám vyhovuje k těžkým a tučným jídlům (pivo). Alkohol, zejména koncentrovaný (panák na vytrávení), je však v kombinaci s tučným a smaženým jídlem rizikovým řešením. Často jde o pomyslnou poslední kapku před rychlým převozem do nemocnice s akutní pankreatitidou. Nahořklou kávu pijeme po jídle pro pocit zlepšení trávení i lepší vytrávení.
 

DOPORUČENÍ:

1.    Pijeme dostatek tekutin v průběhu celého dne. Ideálním zdrojem tekutin je pramenitá
a přírodní minerální voda, která je čistá, neupravená, bez chemických přídatných látek.
2.    Před začátkem jídla vypijeme zhruba 1 dcl vody, v případě trávicích obtíží minerální vodu z léčivého karlovarského pramene.
3.    Během hlavního jídla vypijeme 400–500 ml vody, nejlépe mineralizované s obsahem hořčíku (podporuje produkci trávicích šťáv).
4.    Čím méně tekutin v jídle máme, tím více je doplníme nápojem.
5.    Slazené nápoje dodávají energetickou hodnotu a ovlivňují chuť jídla, proto už děti učíme pít neslazenou vodu.  
6.    Vhodnou součástí každodenního pitného režimu dospělých i dětí jsou přírodní minerálky, slabě a středně mineralizované, které doplňují tělu důležité minerální látky, aniž by ho zatěžovaly.
7.    Při kombinacích jídla s pivem volíme nealkoholické varianty.
8.    Tučná jídla nezapíjíme koncentrovaným alkoholem.