Patlavost, špatná artikulace, ráčkování, brebtání a koktání. Narůstá počet dětí, které trpí vadou řeči. Aby se nedostatku zbavily, potřebují pomoc logopeda. Jenže ouha. Podle Sdružení ambulantních specialistů čekali loni noví pacienti na termín u logopeda 16 týdnů. Rodiče stojí před rozhodnutím: vyčkat, anebo hledat jiné cesty?
Veřejnost se často domnívá, že zahájit klinicko-logopedickou péči u dětí stačí v předškolním ročníku mateřské školy. Většinou tomu ale tak není. Díky moderním vědeckým a odborným poznatkům lze vady nebo riziko jejich vzniku určit již v raném věku. „Ideálním řešení by bylo zavedení povinného screeningu jazykových a řečových poruch mezi druhým až třetím rokem dítěte,“ upozornila předsedkyně Asociace klinických logopedů ČR Barbora Richtrová.
Kdy určitě vyhledat odbornou pomoc?
• dítě nemluví nebo mluví nápadně méně než jeho vrstevníci
• mluví svojí vlastní řečí
• nerozumí tomu, co mu sdělujeme
• má nedostatečnou motoriku mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání)
• zadrhává nebo koktá
Logoped řeší víc než výslovnost
„Logoped při komplexním vyšetření třeba zjistí, že dítě má také obtíže ve výbavnosti slov, vyprávění, vnímání zvuků řeči – tedy symptomatiku vývojové dysfázie, nebo jsou v projevu lehké náznaky neplynulosti, tedy koktavosti, dítě není emocionálně nebo pracovně zralé, jak by odpovídalo jeho věku,“ řekla Richtrová. Vědecké poznatky pomohly lépe objasnit, jak řečové vady vznikají a s čím souvisejí. „Potvrdilo se například, že poruchy vývoje řeči či jazyka se často pojí s dalšími diagnózami - ADHD, poruchy učení, poruchy motorické koordinace a podobně. A mají silný genetický původ,“ vysvětlila Barbora Richtrová.
Vyhledat logopeda s předstihem
K logopedovi může rodič s dítětem už od raného věku. Užitečné je například posouzení podjazykové uzdičky. Tato blanka pod jazykem může být občas příliš pevná nebo krátká. V takových případech může způsobovat potíže s kojením a později vést k problémům s výslovností některých hlásek a dalším komplikacím.
Období před nástupem do školy je pro děti náročné samo o sobě, protože ho vnímají jako přelom. V této životní etapě případnou odlišnost více prožívají a uvědomují si, že je něco „divně“. Zvyšuje se pocit studu, takže děti mají snížené sebevědomí a volí různé únikové strategie, aby nemusely zažívat nezdar. Proto se vyplatí s logopedem začít pracovat mnohem dříve, a to nejen vzhledem k dlouhým objednacím lhůtám. Je lepší se nechat jednou preventivně vyšetřit než něco zanedbat, přičemž u dětí to platí dvojnásob. „Terapie je individuální záležitostí, a je lepší přijít do ordinace dříve než později. U některých logopedických diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ radí rodičům klinická logopedka Jitka Kaulfuss.
Co dělat už během čekání na termín?
Než nastane termín návštěvy u specialisty-logopeda, mohou rodiče dítěti pomoci několika způsoby:
• Zapojit hravé metody
• Přirozený rozvoj řeči: Řeč dětí lze rozvíjet průběžně kdykoli přirozenou cestou, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami a vzájemným povídáním. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte.
• Pravidelná četba dětských knih: pokud rodič dítěti čte třeba na dobrou noc, rozvíjí jeho verbální schopnosti a fantazii. Knihy musí odpovídat věku a vyspělosti malého posluchače.Rodiče jako partneři logopeda
Rodiče jsou důležitou „pravou rukou odborníků“ při podpoře jednotlivých dovedností dítěte. Je-li jim dobře vysvětleno, co je cílem a proč se konkrétní kroky dělají, mohou dítěti pomoci z velké části i sami. „Nácvik dílčích dovedností by měl probíhat formou hry a zábavy. Důležité jsou i tipy, jak jednotlivé dovednosti mohou posilovat i v běžném životě,“ potvrzuje i Richtrová.
Při cvičení musí rodiče respektovat aktuální rozpoložení dítěte. Délka domácího tréninku by měla být určena individuálně, v souladu nejen s věkem, ale především s druhem vady a případnými dalšími poruchami – tedy stavem jednotlivých oblastí nerovnoměrně se vyvíjejícího psychomotorického vývoje, aktuálními potřebami dítěte, a také v souladu s nastaveným rodinným harmonogramem.
Zdroj, foto: Hláskování s Lipánkem