Falšování potravin v obchodech neubývá, důležité je číst obaly

Přestože obchodní řetězce důkladněji kontrolují kvalitu potravin, šizené nebo falešné potraviny z pultů nemizí. I když se to může zdát přehnané, mezi nejčastější prohřešky potravin v tuzemských obchodech patří právě falšování. Jak upozorňují inspektoři společnosti Bureau Veritas, mnohdy přitom stačí pozorně přečíst obal, abyste nákupu pochybných potravin předešli.

„Nezřídka se stává, že na obalu je uvedena surovina či příchuť, kterou pak výrobek neobsahuje. Na obrázku bývá zobrazeno ovoce, například jahody, které však bývají nahrazeny aromaty. Proto je nutné pečlivě pročítat obaly potravin,“ upozornila auditorka Jitka Vokurková. Podle Vokurkové z hlediska falšování patří mezi ohrožené komodity exkluzivní potraviny (lihoviny, koření, víno) a potraviny prodávané ve velkém množství (masné výrobky, oleje, káva a kakao, ovocné šťávy). Mezi hlavní způsoby falšování patří náhrada drahé suroviny za levnou, použití jiné než deklarované technologie, nedodržení receptury či nesprávné uvedení místa původu. Samozřejmě mnoho podvodů na zákaznících nelze vyčíst pouze z obalů. Zjistit je mohou pouze inspektoři při odborných analýzách.

Jak lze falšovat vybrané potraviny a pochutiny?

Kakao - Falšuje se rozemletou dřevitou hmotou z kakaových slupek.
Olivový olej  - Bývá nahrazen olejem slunečnicovým, obohaceným o barviva a další přídatné látky.
Koření chilli - Bylo falšováno práškem z cihel nebo barvivem Sudan. Barviva řady Sudan patří do skupiny průmyslových barviv, která se běžně používají pro barvení plastů a jiných syntetických materiálů a nejsou v EU povolena pro použití do potravin z důvodů potenciální karcinogenní a genotoxické látky.
Skořice nebo muškátový oříšek - Falšuje se slupkami z kávových bobů.
Med - Do medu bývá záměrně přidáván cukr nebo barvivo – např. karamel. Med je přírodní produkt, u kterého legislativa zakazuje příměs jakékoliv jiné látky s výjimkou jiného druhu medu.
Hovězí maso - Přidáním barviva azorubin do vepřového masa. Následně pak bylo prodáváno jako maso hovězí.
Mořské ryby - Ke klamání dochází tak, že je prodáván jiný často levnější druh ryby, než je uveden na obale nebo je záměrně uvedena informace, že se jedná o rybu ulovenou ve volné přírodě, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o levnější variantu ryby chované na farmách (např. lososi).
Příchutě všeho druhu - Obaly potravin často obsahují obrázky zralého ovoce, po přečtení složení výrobku se však často ukáže, že například jahodová příchuť je jen uměle vytvořená aromaty a ne skutečnými jahodami.

V posledním roce se normy na kontroly potravin zpřísnily. Dopomohly k tomu kauzy s masem, kdy místo hovězího bylo klamavě prodáváno koňské maso. Kdo normy a přísnější kritéria při kontrolách stanovuje? Kromě lokálních inspekčních úřadů je na přísnější kontroly potraviny veden mezinárodní tlak. Na jejich tvorbě se mimo jiné podílí i zástupci obchodních řetězců a významní výrobci potravin.