Ideál má čtyři nohy a hebký kožíšek

Můj soused má malého pejska, jorkšíráčka Beníčka. Také mám malého pejska, také Beníka, křížence. Když jedu na dovolenou, nebo na wellness pobyt, snažím se vybírat takové ubytování, aby tam bylo možné jet i se psem. U wellness pobytů převážně v lázních to jde ale těžko. Proto mého pejska v takových případech hlídá můj otec. Soused je ale důchodce a nikoho, kdo by mu pejska pohlídal, nemá. Wellness pobyty soused miluje také. A proto se rozhodl jezdit i s Benem, přestože pobyt se psem je v hotelu vyloučen.

Moc mě zajímalo, jak to dělá a zda se někdy nevrátí zpět v den nástupu, protože Bena odmítnou v hotelu ubytovat. Zatím se tak nestalo, přestože s ním takto jezdí už víc než tři roky. A jak to dělá? Pán přijede do hotelu automaticky se psem. Snaží se, aby pejsek nebyl středem pozornosti, a tak při ubytování ho nechá v autě. Personál hotelu by byl ale slepý, kdyby si pejska nevšiml hned první den. V tomto okamžiku pán vysvětlí, že za pejska klidně připlatí.

„Ale tady se nelze ubytovat se psem,“ zní stále dokola.

Pán má pobyt zaplacený a bez pejska se odmítá ubytovat. Vždyť jel na dovolenou x kilometrů! Zaručí se, že jakoukoli škodu, pokutu v případě stížnosti dalších hotelových hostů zaplatí. Nakonec se dostane na pokoj i s pejskem, a zdarma.

„Minule se mnou byl Ben i na bazéně,“ chlubil se pán nedávno. „A jak toto se vám povedlo?“ zajímalo mě. „Vždyť na to se vztahují pravidla hygieny.“

„Normálně jsem dal Bena na židli na vlastní osušku s tím, že kdyby pejsek skočil dolů a někdo si stěžoval, zaplatím pokutu. Stejně tak, kdyby přišla hygiena. Jak často tam ale hygiena chodí, že?“ Malý pejsek je tak zvyklý být se svým pánem, že se ze židle nehnul. Pozorně sledoval svého pána, jak plave ve vodě, a bylo mu příjemně.

„Také si myslím, že psi jsou často lepšími hosty, než lidé,“ souhlasila jsem.

Naposledy jsem byla se svým psem v hotelu v Jeseníkách. Byl to hotel, kde se bylo možno ubytovat se psem, a tak jsem i za Bena platila. Tehdy u nás na patře byla ubytována skupina mladých lidí. Jak jsem se posléze dozvěděla od paní pokojské, právě tito mladí lidé se jednoho dne opili. Během jediného dne pak dokázali rozbít televizi, pozvracet koberce v celém pokoji, rozbít zrcadlo v koupelně, roztrhat hotelové ručníky a osušky a prasknout dvě dřevěné lamely v jedné z postelí. Škodu odmítali zaplatit, a tak po nich bude následně vymáhána.

Uznejte, toto pes nedovede ani v případě, kdyby se jaksepatří snažil. Od doby, co mám psa, a je to už víc než dvacet sedm let, si těchto čtyřnohých parťáků vážím víc a víc. A jak mi řekl jednou jeden majitel horské chaty, ještě nikdy se mu nestalo, že by u něj na chatě pes ukradl ručník, osušku, skleničky či příbor, opil se a rušil další hosty, cokoli rozbil, pozvracel či potrhal. Neměli bychom si my lidé občas vzít příklad právě ze psů?

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10