Já a emancipace

Tohle cizí slovo už u nás prakticky zdomácnělo, ale co to vlastně emancipace je? Takto se někdy ptám sama sebe. Přiznám se vám, že to nevím. Když jsem zadala tohle slovo do jednoho internetového slovníku cizích slov, zjistila jsem, že má tento význam: osvobození z podřízeného postavení, zrovnoprávnění.

Osobně se necítím být v podřízeném postavení a myslím si, že mám stejná práva jako muži. Mám právo chodit do školy, mám právo volit, mám právo vlastnit majetek, mám právo chodit do práce atd. Stejná práva mi zaručuje zákon. Všichni víme, že v životě to chodí mnohdy jinak než v zákonech. Ženy jsou někdy diskriminovány jen proto, že jsou ženy. Ale stejně tak je to přece i u mužů. Existují „ženská“ povolání a „mužská“. Je zřejmé, že prodávat bude v obchodě s ženským spodním prádlem spíše žena než muž. Naproti tomu prodávat v obchodě s automobilovými součástkami bude spíše muž než žena. Diskriminace je i mezi ženami, někdy zaměstnavatelé upřednostní mladou atraktivní ženu, jindy (možná méně často) starší. Pravdou je, že někdy jsou těmi v podřízeném postavení muži, i když si to možná neuvědomují. Myslím si, že jsou chudáci např. v tom smyslu, že to nejsou oni, kdo mohou mít děti, pokud chtějí. Rozhodují v podstatě ženy. K jejich úlevě je ale mnoho žen, které chtějí mít také děti.

Ale zpět k mé osobě a tomu, jak mám emancipaci chápat. Mám ji chápat tak, že se mám chovat jako chlap? Někdy si myslím, že se to dnes opravdu vyžaduje. Možná to nevyžadují muži, ale společnost ano. Když říkám chovat se jako chlap, mám tím na mysli zejména studovat a budovat kariéru. Zatím to opravdu dělám, studuji a pracuji. Nějaké rozdíly mezi ženami a muži ale jsou, pro někoho podstatnější, pro někoho méně podstatné. Jednou jsme ve škole měli za úkol dokončit věty: „Ženy to mají v životě těžší, protože…“ „Muži to mají v životě těžší, protože…“     

Schválně, jak byste tyto věty dokončili? Myslím si, že ženy to mají v životě těžší, protože nemají tolik síly (svalů), ale někdy se od nich stejná síla vyžaduje. Například policisté a policistky by měli být ve stejné fyzické kondici, to se u nás zdůvodňuje tím, že budou vykonávat stejné povolání za stejný plat. Dále si myslím, že to mají ženy v životě těžší, protože mají menstruaci a pak to mají také těžší v těhotenství. Kdo má každý měsíc příšerné menstruační bolesti, určitě mi to potvrdí. Některé ženy se také necítí dobře v těhotenství. Ženy to mají těžší, protože o sebe musí mnohem více pečovat. Docela dlouho mi někdy trvá, než se upravím (depilace, účes, líčení…). Ve skutečnosti je tomu tak, že nemusí, nikdo je nenutí, ale copak žena, která o sebe nepečuje, bude mít „snadnější“ pozici? Muži to mají v životě těžší, protože musí živit rodinu. To ale dnes musí i ženy, být ženou v domácnosti je luxus, který si prakticky nikdo nedovolí. Jedno je jisté, muž to, zda to má těžší žena nebo on, zpravidla neřeší. Tyhle záležitosti řešíme my, ženy. Možná proto, že máme právo studovat a mít dobrou práci, ale tahle práva chceme často vyměnit za mateřské povinnosti.

Jedna má učitelka ze školy nedávno odešla na mateřskou… ve svých čtyřiceti. Možná si říkala: „Děti budu mít AŽ po škole…, po škole musím získat praxi a PAK budu mít děti…“ Mně bude za chvíli 25 a dosud „musím“ studovat, na děti není čas. Snad na ně bude čas dřív než ve čtyřiceti. JAK mám být emancipovaná (zrovnoprávněna s mužem), když nejsem muž? Končím touto záludnou otázkou, na kterou marně hledám odpověď, snad mi někdo poradí.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10